Pokles hladiny oxidu uhličitého pomohl obrovským býložravým dinosaurům vypravit se z Jižní Ameriky až do Grónska.
Sauropodomorfové jako Plateosaurus ušli 10 000 kilometrů z Jižní Ameriky do Grónska, když v atmosféře poklesla hladina oxidu uhličitého. Celá tato dávná migrace se odehrála asi před 214 miliony let. Vědci odhadli časování cesty těchto dinosaurů pomocí srovnání vrstev hornin s fosiliemi sauropodomorfů a změnami v magnetickém poli Země. Díky vytvoření takové časové osy zjistili souvislost mezi touto poutí a právě poklesem oxidu v atmosféře planety.
Migrace býložravých dinosaurů napříč kontinenty
Onen pokles odstranil nejspíš klimatické bariéry, oznámila skupina badatelů v reportážích z února. Sauropodomorfové byli skupinou dlouhokrkých býložravých dinosaurů a v době před 230 miliony let žili hlavně na území dnešní severní Argentiny a jižní Brazílie. Jenže v jednom momentu se prostě zvedli a vydali se tak daleko na sever, až dorazili do Grónska. Přesná doba této migrace byla ovšem dlouhou dobu hádankou.
V principu se totiž nedalo jen tak přejít z místa, kde se v té době nacházeli, na druhou hemisféru, která byla nějakých 10 000 kilometrů daleko. V té době byla Amerika a Grónsko jeden kontinent, konkrétně dávný superkontinent Pangea. Nebyly tu žádné oceány blokující samotnou cestu a přes hory se dalo dostat docela snadno. Pokud by dinosauři postupovali pomalým tempem asi 2 kilometry za den, dorazili by do Grónska asi za 20 let.
Nejen fyzické překážky na cestě
Jenže období pozdního triasu (asi 233 – 215 milionů let) znamenalo obrovské hladiny oxidu uhličitého v atmosféře, což vytvářelo supersuché pouště a další klimatické mechanismy, které byly pro velké býložravé dinosaury stejnou překážkou jako vysoká skála. Rozsáhlé pouště v oblasti rovníku nabízely jen velmi málo potravy na to, aby tak velcí tvorové přežili jakoukoli delší cestu, nota bene pouť z na druhou stranu kontinentu.
V době přechodu do Grónska poklesla hladina oxidu uhličitého natolik, že podmínky pro cestování byly mnohem přijatelnější. Příčina poklesu není známá, ale dovolila i tvorům takto náročným na potravu masivní a dlouhou migraci na sever. Je to další ukázka toho, že evoluci nelze zkoumat bez přihlédnutí ke klimatickým změnám a prostředí. I velké druhy mohla na jednom místě zablokovat změna povětří stejně jako neprostupné hory.
Zdroj: Science News