Takhle by vypadal život na planetě, kdybychom všichni žili pod vodou. Jaké druhy by vymřely a jaké naopak vzkvétaly?

Jak by náš život vypadal, kdyby všichni lidé a živočichové žili ve vodě. Všechen život planety pod hladinou moře by měl jiná pravidla, než jsme zvyklí

Museli bychom se nějak dál vyvinout, abychom takový přechod zvládli? Jaké druhy by vymřely a jaké naopak vzkvétaly? Zabalte si kufry a další zavazadla, protože zrovna dneska se všechno živé na Zemi stěhuje pod hladinu jako vodníci ve filmu Jak utopit doktora Mráčka. Snad jen ten konec nás nepotká. Nejdříve ale není od věci se podívat trochu podrobněji na to, do jakého terénu se to vlastně tak sborově vydáváme.

V moři je místa dost

Podle odhadů žije na Zemi 80 % druhů na souši, 15 % v oceánech a zbývajících 5 % ve sladké vodě, takže tohle bude opravdu velký přesun. Abychom ho vůbec nějak zvládli, musíme se vyvinout a to hodně rychle. Pro účely tohoto pokusu provedou zvířata i lidé evoluční skok a jako první se naučí dýchat pod vodou. Žábry, které vám teď rostou z krku, jsou dýchacím systémem, který využívá soustavu cév a nabírá vzduch z vody.

iZdroj fotografie: Pxhere

To nám umožní užívat si nádheru našeho nového podvodního domova a neutopit se. Takže když rodina včetně psa a kočky zmutovala a sestoupila do hlubin, jak bude vypadat běžný život? Za prvé je potřeba překonat strach ze tmy, lidé i zvířata si musí najít nějaký způsob, jak se vypořádat s temnotou. Klíčem je lepší hmat a taky dovednost vycítit vibrace. Nebo si podobně jako čeleď lampovníkovitých můžeme vyvinout vlastní světlo.

Všude bude dost zima

Další skutečnost, které si rychle všimneme, je zima. Studené okolní prostředí nás donutí k adaptaci membrán, aby zůstaly tekuté. Mimochodem, i někoho dalšího fakt bolí hlava? Za to nejspíš může těch přidaných osm tun tlaku na několik centimetrů čtverečných. Světlou stránkou je, že tu budeme mít všichni opravdu hodně místa. Jen Tichý oceán má totiž rozlohu 165,25 milionů kilometrů čtverečních. To je víc než veškerá pevnina planety.

iZdroj fotografie: Pxhere

Ta má asi 148,94 kilometrů čtverečných, takže to vypadá, že trh s realitami se docela pohne. Za předpokladu, že jsme se sami dostatečně vyvinuli a stejně tak naši mazlíčci, nejspíš budeme docela v pohodě. Akorát rostliny a brouci na tom budou hůře. Většina rostlin totiž vyžaduje opylování a to má na starosti vítr. Bylo by tudíž extrémně obtížné provést totožné manévry v takovém rozsahu pod hladinou oceánu.

Problémy brouků a červů

Živočichové jako mravenci nebo brouci by nepřežili, což je značný problém pro naši půdu. Žížaly a další červi ji totiž obohacují a mravenci provzdušňují a jde o opravdu důležitou okolnost. Žížaly způsobuje, že živiny v půdě jsou pro rostliny mnohem přístupnější a dovedou je lépe vstřebat. Tito červíci se pak zase živí rostlinným odpadem. Když sami zemřou, jejich zbytky zase stráví rostlina a celý tento ekosystém by se ve vodě rozpadl.

iZdroj fotografie: Pxhere

Což nás přivádí ke klíčovému problému, protože na Zemi je všechno nějak propojené a každý prvek hraje v nějakém ekosystém důležitou roli. Jakmile by se změnily samotné základy reality, změní se naprosto celý tento systém – od života rostlin po složení atmosféry. Pokud bychom se dostali pod vodu, budeme mít rozhodně více místa. Bude však mnohem pustší kvůli vodním omezením a rapidnímu nedostatku slunečního světla.

Jaký máte vztah k vodě? Plavete a potápíte se rádi nebo ne?

Zdroj: WhatIfShow