Vosy rodu pachodynerus nasidens mohou ohrozit leteckou dopravu v Austrálii

Na první pohled se to může zdát bizarní, ale je tomu skutečně tak. Vosy rodu pachodynerus nasidens, které nemají český název, neboť jde o druh typický pro pacifickou oblast, mohou způsobit letecká neštěstí. Za posledních 39 měsíců, kdy na letišti v Brisbane aktivitu těchto vos podrobně monitorují, byly vosy zodpovědné za 93 jednotlivých případů kompletně ucpaný replik leteckých senzorů, které na letadlech měří rychlost.

i Zdroj obrázku: Pixabay.com
                   

Letadla versus příroda

Nečekané interakce divoké přírody a leteckého provozu jsou častější, než by se mohlo zdát. A než by bylo bezpečnostním expertům i pasažérům milé. Většinou jde však o nějakou formu kolize s ptákem během vzletu či přistání. I proto mají letiště různé formy obrany proti nevítaným ptačím hostům. Vosy naproti tomu zalezou do senzorů letadla v době, kdy stroj sedí na zemi, a jejich přítomnost je prakticky nemožné odhalit, dokud se letadlo nevznese.

Největší aktivita v letních měsících

Výzkumníci, kteří mapovali chování vos, si na 3D tiskárně natiskli věrné kopie skutečných leteckých senzorů a umístili je na čtyři různá místa v areálu letiště. Jediný hmyz, který se v těchto kopiích senzorů pokusil usadit, byly právě vosy pachodynerus nasidens. Nejčastěji se tak stalo během letních měsíců. Teplota, při které vosy začaly stavět hnízdo, se vždy pohybovala mezi 24 a 31 °C. Vosy preferovaly senzory s průměrem otvoru větším než 3 milimetry.

iZdroj obrázku: Pixabay.com
Příroda může porazit techniku

Australská studie by měla být základem pro podrobnější zkoumání vlivu hmyzu na bezpečnost letecké dopravy. S rozvojem letectví a větším provozem na letištích v místech, jako je jihovýchodní Asie nebo Oceánie či některé regiony Afriky roste riziko, že velké druhy hmyzu začnou způsobovat nehody s fatálními následky.

Nejbližší známí příbuzní tohoto druhu vos žijí v Jižní Americe, Austrálii a v Oceánii. Jsou to například druhy:

  • Pachodynerus carpenteri
  • Pachodynerus erynnis
  • Pachodynerus nasidens
Diskuze Vstoupit do diskuze
137 lidí právě čte
Autor článku

Miroslav Nukačík

Zobrazit další články