V Beskydech stojí 17 pyramidových sanatorií z roku 1967. Léčila bahnem ze solanky, jejíž složení dnes nikdo nekopíruje

Sedmnáct betonových pyramid na svahu beskydské Równice funguje dodnes, a od září 2023 jsou i památkově chráněné.

Foto: Edriano - licence CC BY SA 4.0

Kdo projíždí slezským pohraničím směrem na Wisłu, míjí Ustroń, aniž by tušil, co se skrývá na stráni nad městem. Mezi stromy tam trčí trojúhelníkové střechy sanatorních budov, rozmístěné po svahu jako rozházené krystaly. Nejde o opuštěné ruiny ani o architektonický skanzen. Pyramidy přijímají pacienty, nabízejí komerční pobyty a dvě klíčové suroviny, na kterých stojí zdejší léčba (solanku a rašelinnou borowinu). Laboratorně se dá napodobit leccos. Certifikovaný přírodní léčivý zdroj s konkrétním geologickým otiskem ale z laboratorního roztoku nevznikne.

Rok 1967: dvě události najednou

Ministerský výnos z 25. července 1967 zařadil Ustroń s účinností od 1. ledna téhož roku mezi oficiální polská uzdrowiska. Zároveň se ve stejném roce rozběhla výstavba zcela nové léčebně-rehabilitační čtvrti Zawodzie; dobový tisk ji popisoval jako největší státní zdravotnickou investici svého druhu. Obě události se vzájemně podmiňovaly: bez statutu lázní by nebyly peníze na stavbu, bez stavby by statut zůstal na papíře.

Původní plán počítal s 28 pyramidovými objekty, v některých verzích dokumentace s 25. Realizováno bylo nakonec sedmnáct, a to v rozmezí dvou dekád, od roku 1968 do roku 1988. Architektonická logika komplexu nestojí na souvislé frontě, jak je zvykem u klasických lázeňských kolonád. Pyramidy jsou po svahu Równice rozptýlené jako solitéry, doplněné dominantním horizontálním blokem sanatoria Równica. Celek měl v krajině působit organicky, ne monumentálně. Podle akademické práce Marie Ciupky z roku 2023 šlo o vědomý krajinný experiment, modernistickou alternativu k městskému lázeňství, jaké známe z Karlových Varů nebo Luhačovic.

Solanka a borowina: dvě suroviny, ne jedna

Formulace „bahno ze solanky“ si zaslouží upřesnění. Oficiální materiály Uzdrowiska Ustroń dnes důsledně rozlišují dvě přírodní suroviny. Solanka, silně mineralizovaná voda s vysokým obsahem chloridů, sodíku, vápníku, hořčíku, bromidů a jodidů, se čerpá ze dvou místních vrtů a používá v koupelích, bazénech a inhalacích. Vstup do solankového bazénu stojí 40 PLN, tedy zhruba 230 Kč.

Borowina je rašelinný peloid, který slouží k zábalům, koupelím a dalším procedurám, včetně kosmetické linie. Dohromady tvoří základ, na němž stojí zdejší balneologie, a právě ta kombinace je v regionu ojedinělá. České lázně typu Karlovy Vary nebo Luhačovice staví identitu primárně na minerálních pramenech a pitné kúře. Ustroń naopak sází na dvojici „solanka plus peloid“, což je model bližší spíš pobaltským než středoevropským tradicím.

Proč složení solanky „nikdo nekopíruje“? Přímý výrok o technické nemožnosti se v otevřených zdrojích nedohledá. Minerální profil zveřejněný samotným provozovatelem ale ukazuje specifickou směs prvků, kterou diktuje lokální geologie. Synteticky namíchat podobný roztok lze. Získat tím ale certifikovaný přírodní léčivý zdroj s uznáním polských úřadů, to nikoliv.

Z podnikové rekreace do dnešní lázeňské ekonomiky

Po roce 1989 se rozpadl systém podnikové a odborové rekreace, na který byla čtvrť Zawodzie původně navázaná. Ustroń vypadl z českého povědomí, protože přestal fungovat jako „přeshraniční povinnost“ pro zaměstnanecké turnusy. Místo ale nezaniklo, překlopilo se do nového modelu se čtyřmi vrstvami klientely:

• Pacienti s refundací přes polský NFZ nebo ZUS
• Rehabilitační turnusy financované fondem PFRON
• Specializovaná lůžková rehabilitace: kardiologická, neurologická, pulmonologická
• Soukromí hosté na komerčních pobytech bez doporučení lékaře

Dnešní provoz zajišťují subjekty napojené na skupinu American Heart of Poland. Areál spravuje několik objektů přímo (Równici, Narcyz, Wilgu, Kos a Rosomak), přičemž Narcyz a Kos prošly rozsáhlou obnovou a Rosomak disponuje vlastním bazénem i léčebnou bází. Část z původních sedmnácti pyramid ale pod přímou správu Uzdrowiska nespadá.

Co to znamená pro českého návštěvníka

Ustroń leží v bezprostředním pohraničí, dostupný autem přes Těšínsko nebo vlakem; město má tři železniční zastávky: Ustroń Dworzec, Ustroń Zdrój a Ustroń Polana. Soukromý lázeňský pobyt bez lékařského doporučení začíná na 320 PLN za osobu a noc (zhruba 1 850 Kč) s minimální délkou sedm dní. Procedury v hlavní léčebné bázi mohou využívat i turisté ubytovaní mimo areál. U některých výkonů je ovšem nutná ordinace lékaře nebo fyzioterapeuta, to platí zejména pro specializované rehabilitační programy.

Důležitý milník přišel 8. září 2023, kdy byl celý soubor Ustroń-Zawodzie zapsán do registru památek Slezského vojvodství pod číslem A/1257/23. Pyramidy tak dnes požívají dvojí ochrany, jako fungující zdravotnický areál i jako architektonické dědictví.

Krajinný experiment, který přežil svou dobu

Sedmnáct pyramid na svahu Równice nejsou ani urbex, ani muzeum. Je to místo, kde se ráno otevírají dveře solankového bazénu, kde fyzioterapeut ordinuje zábal z borowiny a kde se na chodbách potkávají kardiologičtí pacienti s víkendovými samoplátci z Katovic. Betonové trojúhelníky mezi stromy vypadají pořád trochu jako z jiného světa. Jenže ten svět, na rozdíl od režimu, který ho postavil, funguje dál.