Malý tvor, který dokázal přežít zamrznutý na Sibiři přes dvacet tisíc let, se konečně probudil ze spánku. Zázrak přírody

Na Sibiři byl nalezen mnohobuněčný organismus, který se probral k životu poté, co byl 24 000 let zmrazen v tamní řece.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

V odborném časopise Current Biology popsali výzkumníci zcela jedinečné probuzení organismu k životu. Dříve se mělo za to, že mnohobuněčné organismy sice dokáží přežít zmrazené, ale nejvýše něco kolem 10 let. Živočich, který se v sibiřské řece probudil po více jak 24 000 letech, ukázal, že schopnost takových organismů přežít může být časově prakticky neomezená. Konkrétně se jedná o druh z třídy pijavenek.

Pijavenky z ruské Arktidy

Pijavenka ze sibiřské řeky se po tisíce let nacházela v kryptobióze. Jedná se o specifický stav, kterým jednodušší organismy reagují na nepříznivé okolnosti a životní podmínky. Po rozmrazení vědeckým týmem se organismus začal nepohlavním způsobem množit. Datování pomoci radiokarbonové metody pak určilo, že je tento nález starý něco mezi 23 960 a 24 485 lety. Vědci tak zjistili, že živočichové tohoto typu mohou v kryptobióze přežít nejspíš bez omezení.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Je samozřejmě ještě nutné prozkoumat, jak se tomuto organismu úžasný kousek podařil. Je však pravdou, že třída pijavenek je známá svou vysokou odolnosti. Dle New York Times odolávají pijavenky i radiaci a roky vydrží bez potravy, bez vody či při nedostatku kyslíku. Tuto odolnost spolu se schopností opět ožít prokázaly v minulosti i další mnohobuněčné organismy a podařilo se to taky některým druhům rostlin.

Různorodé nepohlavní pijavenky

Pijavenky jsou také zvláštní svým rozmnožováním. To je nepohlavní, nikdy nebyl odhalen samec tohoto druhu. Přitom jde o rozsáhlou a různorodou skupinu organismů, takže tento způsob množení by u nich podle všeho neměl být možný. Pro takovouto různorodost by zkrátka měly postrádat dostatečnou rozmanitost genetické informace. Dřívější výzkumy ale ukázaly, že pijavenky nejspíše „kradou“ části genetické informace od jiných organismů.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Podrobnější zkoumání ukázalo, že jsou takto schopny využít DNA například bakterií, prvoků, řas a některých druhů hub. Objev poukazuje také na hrozbu v podobě tání permafrostu na Sibiři. Kvůli globálním klimatickým změnám se tu tání výrazně zrychluje. Právě to vede k uvolňování organismů, které byly dosud uvězněny v ledu, jde hlavně o viry a bakterie. A pokud dokáží přežít takové podmínky, budou mít nepochybně vliv i na současný svět.

Zdroj: BBC

Diskuze Vstoupit do diskuze
81 lidí právě čte
Zobrazit další články