Vědci provedli experiment známý jako „Velký aligátor“, který přinesl poměrně děsivá zjištění. Odstartoval také další spekulace o výskytu opravdu velkých mořských tvorů.
Nový experiment se snažil najít odpověď na to, jaké druhy života existují na úrovni mořského dna. Děsivá zjištění odstartovala nové spekulace ohledně reálné existence Krakena. Je tedy na dně masivní žralok, nebo obří oliheň? Nebo dokonce ještě něco mnohem děsivějšího, co jsme si dosud nedokázali ani představit? Dodnes jsme prozkoumali jen něco málo přes 5 % světových oceánů, které přitom pokrývají 70 % zemského povrchu.
Podává se večeře pro ryby
Není ostatně žádným překvapením, že lidé byli odpradávna fascinováni tím, jaká tajemství se mohou ukrývat v mořských hlubinách. Proto mořští biologové Craig McClain a Clifton Nunnally z univerzit v Louisianě chtěli získat lepší povědomí o tom, co se na samotném mořském dně děje. Provedli proto – jak to tak vědci dělají – experiment známý jako „Velký aligátor“. Ten přinesl velmi zajímavé a také dosti děsivé výsledky.
Vědci totiž dolů spustili jakousi formu bufetu pro potenciální mořské obludy. Potrava zahrnovala také tři mrtvé aligátory přivázané k závaží. Biologové byli zvědaví, jestli si na tomto hlubokomořští tvorové pochutnají. „Abychom prozkoumali potravní síť v hlubinách oceánu, spustili jsme do hloubky cca 2 kilometrů tři mrtvé aligátory a nechali je v Mexickém zálivu po dobu 51 dní,“ uvedl Clifton Nunnally z univerzity v Louisianě.
Objevení nových druhů červů
První aligátor byl sežrán za 24 hodin od chvíle, kdy se dotkl mořského dna. Okamžitě ho přivítali obří stejnonožci. Ti podle Nunnallyho fungují v těchto hlubinách stejně jako supi na povrchu. Pak se objevili další mrchožrouti jako různonožci a jiné záhadné a neidentifikované ryby, které se postupně přidaly k hostině. Stejnonožci plaza rychle roztrhali na kusy – rychleji, než badatelé očekávali – a sežrali ho naprosto kompletně.
Druhý aligátor byl požírán delší dobu. Po 51 dnech experimentu z něj zůstala jenom kostra, která měla narudlý odstín. „Tohle nás upřímně překvapilo. Na mršině totiž nezůstala ani jedna šupina, ani kousek tvrdé kůže,“ sdělila periodiku Atlas Obscura výzkumnice McClain. Tým pak kostru poslal mořskému biologovi Gregu Rouseovi ze Scripps Institution of Oceanography, aby ji podrobně prozkoumal. Ten zjistil, že aligátora kost po kosti rozlámal nový druh.
Klíčový třetí aligátor
Jde o kostižravého červa z rodu osedax. Toto je první případ, kdy se tento druh objevil v Mexickém zálivu. Vědci pak novou DNA srovnali se starými vzorky a zjistili, že našli zcela nový druh. Navzdory tomuto je ale nejvíc zmátl třetí kus, který totiž zmizel úplně. Tým prohledal celé okolí, ale nenašel po mršině ani stopu. Jen závaží, které leželo asi 10 metrů od původního místa. Predátor tak musel být dost velký na to vzít celého aligátora najednou.
„Musíme tedy najít oliheň, která je schopná ho sežrat celého, a nechci být na lodi, která ten objev učiní.“ Tento výsledek oba badatele zcela šokoval a s celým pokusem jsou velmi spokojeni. Očividně se těší na další podobné v budoucnu. Mohl by tento tajemný masožravec být legendární Kraken? Tedy bájné mořské monstrum, hlavonožec schopný spolknout celou loď? Nebo něco dalšího, o čem jsme dosud vůbec nepřemýšleli?