Tajemství nesmrtelných medúz odhaleno. Jde o pány času a biologické říše

Nesmrtelná medúza je nejdéle žijící živočich na zemi a tajemství jejího vysokého věku nám odhalí přední vědec v oboru.
i Zdroj fotografie: Pixabay
                   

Životní dráha Gronského žraloka je asi 500 let. Obří oliheň se věkem přes 2000 let dostává do roviny přežívání civilizací. Ale nejdéle žijící tvor na planetě? No vypadá to, že nesmrtelná medúza podle všeho uniká smrti tak nějak úplně. Navzdory tomu, že má v průměru jen asi 3 milimetry, dospělá verze tohoto druhu bezobratlých má velký trik – pokud je zraněná nebo by zemřela hladem, přetočí se v čase.




Pán času a biologické říše

Medúza samozřejmě necestuje zpátky do minulosti země, ale v zásadě může podle potřeby vracet svůj biologický věk. Teoreticky tak může žít věčně. Jenže jak přesně tento žahavec aktivuje regeneraci podobnou Doctoru Who? A mohli by její schopnosti využít i lidé k tomu, aby vymazali stárnutí? Nutno podotknout, že věčný život této medúzy není jistota, jen odhad. Nicméně plavala v oceánech už v době před 66 miliony let, kdy vymřeli dinosauři.


iZdroj fotografie: Pixabay

Pro jednotlivou nesmrtelnou medúzu je možné být naživu po celou tuto dobu. Opět, i když je to možné, není to nutně proveditelné, hlavně kvůli absenci obsáhlejších studií, protože data máme „jen“ z posledních několika dekád. Tragikomické je, že přes svou schopnost je díky velikosti poměrně častým cílem mnoha ryb, želv a dalších tvorů, takže i když může žít věčně, dost možná během blízké doby kompletně vyhyne.

Jak funguje její mechanismus

Za běžných podmínek projde medúza pěti stádii života. Vajíčkem, které naklade dospělá medúza do vody, planulou, tedy drobnou larvou (jakýsi pulec), a dále polypem. Polyp si najde pevný povrch a vytvoří malou kolonii svých klonů. Když si vyvine další svalstvo a nervy, stane se ephyrou, nezávislou jednotkou, která pak doroste ve skutečnou medúzu. Ta se rozmnožuje sexuálně s dalšími a obvykle krátce poté zahyne.


iZdroj fotografie: Pixabay

Vtip je v tom, že se v případě potřeby může vrátit do stádia polypu a v zásadě se může mezi těmito fázemi neustále pohybovat. Klíčem je schopnost medúzy změnit některé své speciální buňky na jiné speciální buňky, proces zvaný transdiferenciance. Ve fázi polypu totiž medúza získává náhradní materiál, který pak může začlenit zpátky do organismu a opět se stát medúzou. Ovšem aplikovat něco takového u člověka je otázka opravdu daleké budoucnosti, pokud kdy vůbec.

Zdroj: Science Focus

Diskuze Vstoupit do diskuze
108 lidí právě čte
Zobrazit další články
Co si myslíte o článku?
5/5 (81%) 497 hlasů
Nahlásit chybu
JakZdravě.cz
Jak kávu správně pít, aby měla co největší a nejdelší účinek aneb Proč vás káva uspává
Události247.cz
Pandemie na ústupu. Vojtěch chce zrušit další očkovací centra, praktici před tím varují
ArmádníZpravodaj.cz
Osvědčený trampský trik, jak si jednoduše vyrobit lampu na osvětlení nočního tábora, či domácnosti po výpadku elektřiny
adbz.cz
Stop komárům a octomilkám jednou provždy. Osvědčený způsob restauratérů, jak se jich zbavit snadno a trvale