Vymírání včel bude mít katastrofální dopad. Fungování světa je v ohrožení a lidstvu zbývá méně než rok

Zmizí-li včely, zmizí všechno ovoce a bobule. Rozlučte se s jablky, hruškami, broskvemi či jahodami. Banány jsou v bezpečí, opylují je hlavně netopýři. Bude také hodně zeleniny – okurek, rajčat a sladké papriky. Zmizí však ořechy a sušené ovoce, káva je také pryč, dlouho nevydrží ani brambory. Řezané hlízy totiž nelze sázet donekonečna, čas od času jsou potřeba semínka a na ta samozřejmě potřebujete včely. A tím problémy zdaleka nekončí.

První místo evolučního boje

Včely jsou vítězi evolučního závodu o přežití. Po miliony let se totiž adaptují na rostliny a vice versa. Výsledkem je, že včely opylují jakoukoli rostlinu, jejíž pyl nenese vítr, jak vysvětluje Elena Saltykova z Ruské akademie věd. Proto jsou tak klíčové, a jakmile zmizí, přijdeme o všechno. Smutno bude ovšem i v oddělení masa. Zvířata jsou krmena senem a dobré seno potřebuje luční rostliny – opět opylené včelami.

Část potravy se dá získat z obilovin a kukuřice, které opyluje vítr. Nedostatek jetele se ale projeví a hovězí se stane velkou vzácností. Nic nezůstane ani z mléčné řady. Kráva k produkci mléka potřebuje luční trávy. Bez včel tak nebude máslo, sýr ani zmrzlina. A také – a tady začínají opravdu problémy – zmizí bavlny. Len se opyluje i bez včel, moc mu to ale nejde. Zůstanou tak jen produkty z rostlin, které opyluje právě vítr. Hlavně tedy obiloviny – žito, pšenice, rýže, kukuřice.

Čtvero útoků na světové včelstvo

Většina kalorií pochází z obilí, takže hlady asi neumřeme. Můžeme zůstat bez zubů a objeví se kurděje, což je nemoc, kdy se lidské tělo doslova rozpadá. Moderní zemědělství přitom útočí na včely hned ze 4 směrů najednou. První je pěstování monokultur na velkých plochách. Doba květu trvá pár týdnů, pak je z oblasti pro včely jen suchá poušť. Druhým problémem je nedostatek plevele.

iZdroj fotografie: Pxhere

Účinné herbicidy zlikvidují všechno krom toho, co vyklíčit má, takže včely zase nemají co jíst. Zatřetí jsou tu infekční nemoci – včely jsou skupinový hmyz a snadno si mezi sebou předají parazity, bakterie a viry. Za svou historii si vyvinuly řadu adaptačních mechanismů, ne vždy to však pomůže. Právě roztoči jsou podle Saltykové druhý nejvýznamnější faktor úmrtnosti včel hned po pesticidech. Další hroznou nemocí je houba Nosema ceranae.

Možný model a pomoc

Existuje i možnost, že zboží závislé na včelách bude sice dostupné, ovšem velmi drahé. Pole, sady i skleníky budou obsluhovat miliony sezónních pracovníků s kartáčky a štětečky v rukou. Při takové formulaci se vybaví obvykle Čína. Tam totiž v některých regionech kvůli masivnímu použití insekticidů včely a čmeláci úplně zmizeli. Opylení se tedy skutečně ujali zemědělci. Vyžádalo si to obrovské náklady, nakonec se to však nevyplatilo.

iZdroj fotografie: Pxhere

Další možností je důkladná osvěta, kolikrát je hmyz zabíjen jednoduše z neznalosti. Můžete poučit své přátele o potřebnosti včel a dopadu používání pesticidů. Včelám a včelařům lze pomoci i ve městě. Kupte si med, vosk, propolis a další užitečné produkty. Vysaďte „plevel“. Největší prospěch mají včely z původně rostoucích rostlin. Nechte zahradu prorůst jetelem. Do parku nebo lesa dejte vodní fontánu, nedostatek vodních zdrojů je pro včely další velký problém.

Jak daleko to máte k nejbližším včelám?

Zdroj: ScienceDirect