Stop vlčím větvím! Jednoduchý jarní trik, díky kterému vaše jabloň doslova ožije

Pokud chcete zdravý strom a kvalitní jablka, bez řezu se neobejdete. Správné načasování i technika přitom rozhodují o tom, jak bude jabloň plodit.

Foto: Pickpik

Máte na zahradě jabloň, která vypadá spíš jako neprostupná džungle než jako spořádaný ovocný strom? Pak máme v redakci VědaŽivě za to, že je nejvyšší čas popadnout nůžky a pily. Jarní řez totiž není žádná věda pro vyvolené, ale spíš taková ozdravná kúra. Když stromu trochu odlehčíte, poděkuje vám plody, které nebudou připomínat scvrklé kuličky, ale spíš výstavní kousky, do kterých je radost se zakousnout.

Kdy vyrazit do akce a nezmrznout u toho

Najít ten správný moment je klíčové. Nechceme strom probudit ze zimního spánku moc brzy, aby mu „nenastydly“ čerstvé rány, ale ani nechceme čekat, až se začnou nalévat pupeny. Ideální okno se otevírá koncem února a trvá zhruba do poloviny dubna. Zkrátka ve chvíli, kdy už ty nejhorší mrazy (pod -10 °C) odtáhly, ale příroda se ještě úplně nerozjela. Jinými slovy – pokud jste řez zatím zaspali, je opravdu nejvyšší čas po nůžkách sáhnout.

Ale pokud to teď nestihnete, svět se nezboří. Existuje i letní řez, takzvaný „červencový“, který je skvělý pro zkrocení moc bujných stromů. Ale pro ten hlavní úklid v koruně je jaro prostě nejlepší, protože strom má před sebou celou sezonu na to, aby se s vaším zásahem popral a krásně zacelil rány.

Vyžeňte vlky a dejte sbohem houstnoucí koruně

Největším nepřítelem úrody jsou takzvaní „vlci“. Jsou to ty drzé, dlouhé a rovné pruty, co rostou kolmo vzhůru jako antény. Pro strom jsou to v podstatě paraziti – berou mu spoustu živin a vody, ale jablko na nich neuvidíte, ani kdybyste se rozkrájeli. Navíc z koruny dělají neprostupnou houštinu, kde se skvěle daří plísním a mšicím.

Foto: Graham Burnett / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Jak na ně? Žádné mazlení. Ustřihněte je hned u základu, takzvaně na větevní kroužek. Pokud tam necháte pahýl, příští rok jich tam místo jednoho vyroste pět. Kromě vlků dejte také sbohem všemu, co roste dovnitř koruny, co se o sebe tře nebo co vypadá, že už má své nejlepší roky za sebou. Ale u mladých stromků buďte s nůžkami pro jistotu o něco opatrnější a zkracujte větve jen o třetinu. Naopak u starých „dědečků“ se nebojte říznout hlouběji do starého dřeva, abyste je trochu vybudili k životu.

Mazat, nebo nemazat? To je oč tu běží

Často se vedou debaty, jestli každou ránu hned patlat štěpařským voskem. Pravda je taková, že malé ranky do průměru dvoukoruny si strom vyřeší sám svou přirozenou imunitou a vy mu voskem nijak nepomůžete. Ale u větších řezů, kde už je vidět pořádný kus dřeva, je balzám nebo stromový vosk dobrý sluha. Funguje totiž doslova jako náplast, která nepustí dovnitř infekci.