Sršeň létá mezi hnízdem a potravou v přímce. Stačí 10 minut pozorování a směr letu prozradí, kde sedí celá kolonie

Sršeň odlétá od vašeho stolu rovnou k hnízdu, a ten směr vám prozradí víc, než byste čekali. Stačí vědět, kam se dívat a čeho si všímat.

Foto: Gilles San Martin / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Představte si srpnové odpoledne na terase. Nad talířem s grilovaným masem krouží mohutná sršeň, nabere kousek proteinu a zamíří pryč. Přímočaře, bez kliček, jako po neviditelné koleji. Právě ten vektor odletu je klíč, se kterým pracují i entomologové při dohledávání kolonií invazní sršně asijské. Odborná metodika publikovaná v časopise Frontiers in Insect Science ukazuje, že dělnice pendlují mezi zdrojem potravy a hnízdem v opakovaných smyčkách, a každý návrat nese informaci o azimutu, vzdálenosti i poloze kolonie. Pro majitele zahrady v Čechách to znamená jedinou věc: když si zapamatujete, kam hmyz odletěl, máte první orientační osu pátrání.

Proč sršeň létá rovně a jak toho využít při hledání hnízda

Dělnice sociálních sršní fungují jako centrální sběračky. Vyrazí z hnízda, najdou zdroj bílkovin nebo cukrů, naberou náklad a vrátí se nejkratší trasou. Studie z roku 2018 v PLOS ONE potvrdila, že během jediného dne podnikne jedna dělnice několik takových výprav. Každý odlet od návnady tedy kopíruje tutéž osu, a právě v tom spočívá využitelnost pro pozorovatele.

Odborná metoda ovšem rovnou počítá s odchylkou. Při krátkých návratech činí rozptyl kolem 10 stupňů, u delších okruhů přesahujících deset minut se tolerance rozšiřuje na 15 stupňů. Proto samotný jednorázový pohled na odlétající sršeň nestačí. Metodika vyžaduje sledovat téhož jedince minimálně ve třech po sobě jdoucích návratech, ideálně ze dvou různých stanovišť. Teprve průnik obou azimutů zúží oblast hledání na zvládnutelný prostor.

Pro laika na zahradě to v praxi znamená: posaďte se k místu, kde sršně opakovaně sbírají potravu, a po dobu dvaceti až třiceti minut si zapisujte, kterým směrem mizí. Hrubý azimut získáte spolehlivě. Přesnou adresu hnízda ale odhalíte až vizuální kontrolou konkrétních míst v daném směru.

Kam se dívat: typická hnízdní místa kolem českých domů a zahrad

Směr letu vám vytyčí osu. Teď ji potřebujete proměnit v seznam reálných bodů ke kontrole. A tady záleží na ročním období i na druhu sršně.

Na jaře (duben–červen) hledejte primární hnízda. Bývají malá, od velikosti tenisového míčku po rozměr menšího fotbalového míče, a ukrývají se na chráněných místech:

• pod střešním převisem verandy nebo pergoly
• uvnitř kůlny, garáže či zahradního přístřešku
• na půdě pod krovem
• v rohu okenního rámu nebo za okenicí

V létě a na podzim se kolonie sršně asijské typicky přesouvá do sekundárního hnízda, které dorůstá šířky 50 až 90 centimetrů. Nejčastěji visí v korunách stromů výše než deset metrů, ale objevuje se i ve stodolách, pod okapy, na fasádách nebo v hustých živých plotech. Paradoxně bývá dobře viditelné teprve po opadu listí, tedy v době, kdy už kolonie dožívá.

U sršně obecné, která v českém prostředí žije odjakživa, vypadá seznam jinak. Hnízda najdete hlavně v dutinách stromů, na půdách starších stavení a ve vedlejších hospodářských budovách. Vzácně i v zemi.

Podle nás právě jarní období nabízí největší šanci na včasný zákrok. Kolonie se teprve rozbíhá, hnízdo je malé a přístupné. V červenci už sekundární hnízdo visí vysoko a jeho dohledání vyžaduje dalekohled nebo profesionální vybavení.

Sršeň asijská versus obecná: jak je v terénu rozeznat

V Česku se od podzimu 2023 potvrzeně vyskytuje sršeň asijská. Státní veterinární správa zaznamenala první nález 5. října 2023, AOPK od té doby eviduje zlikvidovaná hnízda a v srpnu 2026 probíhalo aktivní pátrání na Mělnicku. Rozlišení obou druhů v terénu přitom zvládne i pozorný zahradník.

Znak	Sršeň asijská	Sršeň obecná
Velikost dělnice	cca 25 mm	cca 25–35 mm
Zbarvení těla	převážně tmavé, téměř černé	žlutooranžové s hnědými pruhy
Nohy	nápadně žluté konce	hnědavé
Vletový otvor hnízda	z boku	obvykle zespodu
Typická výška sekundárního hnízda	nad 10 m v koruně stromu	dutiny, půdy, nižší polohy

Ministerstvo životního prostředí ve svém Plánu eradikace zdůrazňuje, že pro zdravého člověka nepředstavuje asijská sršeň vyšší zdravotní riziko než její evropská příbuzná. Hlavní hrozba je ekologická, spočívá v masivní predaci včelstev a dalšího hmyzu.

Foto: Pixabay

Co dělat po nálezu: komu volat a čeho se vyvarovat

Jakmile hnízdo lokalizujete, rozhoduje druh sršně.

Podezření na sršeň asijskou: Nenarušujte hnízdo. Vyfoťte ho z bezpečné vzdálenosti, zapište GPS souřadnice nebo alespoň přesný popis místa a nahlaste nález AOPK ČR na adresu [email protected] nebo přes mobilní aplikaci Nahlaš sršeň. Likvidaci provádějí vyškolení specialisté ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem. Právě veřejnost funguje jako první detekční síť; letošní záchyt u Rozvadova v dubnu 2026 přišel od běžného občana.

Hnízdo sršně obecné na soukromém pozemku: HZS zasahuje pouze při bezprostředním ohrožení osob, typicky u škol, nemocnic nebo na frekventovaných veřejných prostranstvích. Na vlastní zahradě doporučují hasiči kontaktovat specializovanou deratizační a dezinsekční službu. Tísňovou linku 150 nebo 112 volejte jen v akutním případě, například při alergické reakci nebo při hnízdu přímo u vchodu do obydlí.

Při pozorování jednotlivých sršní u krmného zdroje stačí odstup kolem dvou metrů. V blízkosti samotného hnízda ale platí opačné pravidlo: nestoupejte pod strom, nelezte ke střešnímu otvoru, nic nezkoušejte odstraňovat. Kolonie čítající stovky až tisíce jedinců reaguje na vibrace a prudké pohyby agresivně.