Vědci se chystají oživit mamuta. Podnikatelé, kteří výzkum financují, mají plán, jak z nebohého zvířete „vytřískat“ co nejvíc

Hnutí za oživení mamuta vedl americký profesor George Church. V té době se totiž odborníci naučili obnovovat genomy vyhynulých druhů pomocí fragmentů DNA z dávných dob. První úspěchy daly naději, že stačí ještě přidat a vědci budou moci zaplnit celou Sibiř stády mamutů. Pravda ovšem je, že mnoho renomovaných odborníků bylo k této myšlence velmi skeptických. Klasická technologie klonování není pro mamuta vhodná.

Tvorba nového křížence

Nešlo tedy použít totožnou metodu, kterou proslavila ovce Dolly. Při té se do vajíčka vloží jádro živé buňky. U mamutů ovšem jednoduše není dostatek genetického materiálu a v měkkých tkáních mamutů takové buňky nejsou. Zdálo by se tedy, že s touto krásnou myšlenkou lze jednoduše skoncovat. Ale zmíněnému profesorovi se podařilo velmi zaujmout několik obchodníků, kteří pro budoucího mamuta vybrali závratných 15 milionů dolarů.

Pravda, první fáze si klade za cíl o dost skromnější úkol. Nejde o vytvoření samotného mamuta, ale jeho křížence s nejbližším možným příbuzným, tedy slonem indickým. K tomu lze použít metodu úpravy genomu CRISPR. Badatelé z pozůstatků mamuta izolují specifické geny, které mu dovolily přežití ve vysokých zeměpisných šířkách. Ty budou následně vloženy do genomu slona. Poté už půjde vše stejně jako v případě klonování.

Otázka funkčnosti a rizikovosti hybridu

Upravený genom bude implantován do oplodněného sloního vajíčka a to vloženo do náhradní sloní matky. Měl by se tudíž narodit kříženec slona a mamuta. Použitá metoda má ovšem i svoje nevýhody, protože všechny okolnosti nejsou vědci schopni přesně předvídat. I v tomto případě se ovšem ozývají i silně skeptické hlasy. Faktem totiž je, že hybridy vzniklé podobným způsobem nebývají obvykle dlouhodobě životaschopné.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V zásadě je znám pouze jediný precedens. Jedná se o mládě, které se narodilo v Chester Zoo v roce 1978. Šlo o potomka slona indického a slonice africké, který žil pouhých 12 dní. Další odborníci se pak obávají, že i při případném úspěchu budou badatelé čelit vážným etickým výtkám. Je vůbec humánní vytvořit zvíře, jehož biologie je pro nás stále velkou neznámou? A pokud bude skutečně vypuštěno do volné přírody, jak to ovlivní ekosystém tundry?

Obchodní potenciál i při neúspěchu

Příroda, fauna i flóra, se totiž od těchto dávných obrů již zcela odstavila a dnešní vazby s nimi nepočítají. George Church plánuje vypěstovat první hybrid do 5 let. Pak má vzniknout celá populace těchto kříženců, kteří mohou přežít například v Arktidě. Zapojení podnikatelé mají ovšem daleko k mecenášům a na mamutovi hodlají vydělat. I když cíle nedosáhnou, vzniknou nové technologie, které zabrání vyhynutí druhů a lze je velmi slušně prodat.

Jak podle vás tato genetická snaha dopadne?

Zdroj: Science