Slunéčko sedmitečné mizí z českých zahrad. Nahrazuje ho asijský druh, který nese smrtelnou houbu

Beruška se sedmi tečkami na listu šeříku, ještě před patnácti lety výjev tak samozřejmý, že si ho nikdo nefotil. Dnes je to vzácnější záběr, než by většina zahrádkářů čekala.

Foto: PxHere

Středoevropský monitoring z let 2010–2016 ukázal, že na stromech a keřích ovládlo pozici dominantního druhu slunéčko asijské, Harmonia axyridis. Početnost původních slunéčkovitých ve srovnání s obdobím 1976–1986 poklesla o padesát až sedmdesát procent. Kombinace faktorů, v níž hraje invazní příchozí z východní Asie hlavní, ale zdaleka ne jedinou roli, proměnila českou zahradu v kolbiště, kde domácí druhy ztrácejí půdu pod nohama.

Jak se z „užitečného pomocníka“ stal nejúspěšnější vetřelec mezi brouky

Harmonia axyridis byla do Evropy zaváděna jako biologická ochrana proti mšicím ve sklenících a sadech; mezi lety 1982 a 2003 ji záměrně vysadili nejméně v třinácti evropských zemích. Počáteční dojmy, že se druh v otevřené krajině neuchytí, se změnily poté, co jedinci unikli z komerčních chovů, populace se stabilizovaly a začaly expandovat tempem kolem dvou set kilometrů ročně. V české volné přírodě se první exempláře objevily roku 2006 a o pouhé čtyři roky později už asijský brouk kraloval korunám stromů v monitorovacích plochách.

Výhodami druhu jsou mimořádně široká potravní nika — požírá mšice i vajíčka a larvy jiných slunéčkovitých — agresivní vnitrodruhové predace, genetická výbava poznamenaná „bridgehead“ efektem z předchozích invazí a schopnost přezimovat ve velkých shlucích v budovách. Tyto vlastnosti středoevropské krajině nabízejí minimum odporu.

Proč slunéčko sedmitečné ustupuje: víc než jeden viník

Zjednodušený výklad „asijský brouk vytlačil českého“ nezachycuje plnou složitost: entomologové Alois Honěk a Zdenka Martinková dokumentovali na hibernační lokalitě Raná pokles populací slunéčka sedmitečného (Coccinella septempunctata) už od počátku devadesátých let, tedy dávno před objevem Harmonia axyridis v tuzemsku. Příčiny zahrnují změny zemědělské krajiny — úbytek mšic na obilninách, proměnu osevních postupů a intenzivnější chemickou ochranu.

Monitoring Honěka a kolegů z let 2010–2016 prokázal, že H. axyridis se stala na dřevinách ve střední Evropě nejpočetnějším druhem, zatímco abundance původních společenstev poklesla o polovinu až tři čtvrtiny. Podle AOPK ČR se dnes Harmonia axyridis vyskytuje téměř na celém území republiky; největší konkurenční tlak lze očekávat v teplejších nížinách a urbanizovaných oblastech.

Foto: PxHere

Jak vetřelce rozpoznáte: praktický klíč pro každou zahradu

Rozlišit oba druhy zvládne i laik, pokud ví, kam se dívat.

• Slunéčko sedmitečné: červené krovky s přesně sedmi černými tečkami, černý štítek za hlavou s bílými bočními skvrnami, štíhlý obrys.
• Slunéčko asijské: extrémně proměnlivé zbarvení od žluté přes oranžovou po černou, nula až jedenadvacet skvrn; typický poznávací znak: světlý štítek s tmavou kresbou připomínající písmeno M nebo W; robustnější, kulatější tělo; jedinci menší než pět milimetrů prakticky nejsou.

Praktická zkratka: brouk s přesně sedmi tečkami na červeném podkladu je domácí druh; cokoli barevně rozkolísaného se světlým štítkem a výraznou velikostí ukazuje spíš na asijského příchozího.

Co můžete udělat: sedm kroků k přátelštější zahradě

Vrátit slunéčko sedmitečné na zahradu nelze jedním trikem; jde o posílení celého společenstva přirozených predátorů a vyžaduje to trpělivost i ochotu nechat část pozemku zdivočet.

• Vyřaďte širokospektrální insekticidy; zasahují i užitečné druhy.
• Tolerujte část mšic, jsou potravním základem pro domácí slunéčka, zlatoočky i pestřenky.
• Ponechte kout zahrady s kopřivami a původními bylinami; kopřivy hostí mšice, které lákají predátory.
• Založte hromádku dřeva nebo listí jako zimní úkryt.
• Vysaďte kvetoucí keře a ponechte staré stromy; rozmanitá struktura porostu zvyšuje šanci, že se domácí druhy udrží.
• Pokud najdete shluky asijských slunéček přezimujících v domě, jemně je odchyťte a přemístěte ven ke dřevu či pod přístřešek; plošné hubení nemá smysl a zásah by mohl zasáhnout i původní druhy.
• Zapisujte pozorování do aplikace BioLog nebo portálu AOPK.

Parazitická houba jako naděje i otazník

S invazním slunéčkem cestuje i jeho vlastní nepřítel, ektoparazitická houba Hesperomyces harmoniae, která roste na kutikule dospělců a šíří se kontaktem při páření a v zimních shlucích; u napadených jedinců zvyšuje zimní úhyn i snižuje plodnost. Část odborníků v ní vidí potenciální regulátor populací invazního druhu.

Laboratorní pokusy z roku 2026 ukázaly silnou hostitelskou vazbu na Harmonia axyridis a pouze omezený vývoj na dvou dalších testovaných druzích slunéček; houba zatím vypadá spíš jako specifický parazit invazního hostitele než jako plošná hrozba pro domácí faunu, výzkum však pokračuje.