Slovensko povolilo odstřel 68 vlků. Škody na stádech přesto neklesají, protože rozpad smečky mění její chování

31. srpna 2026 podepsala Sekcia lesného hospodárstva slovenského ministerstva pôdohospodárstva opatření, které od 1. září uvolňuje lov vlka dravého s celostátním limitem 68 kusů.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Číslo vypadá chirurgicky přesné, dvacet procent oficiálně zjištěného čistého ročního přírůstku populace. Zpětným výpočtem to znamená, že Bratislava pracuje s přírůstkem zhruba 340 jedinců ročně. Jenže stejně precizní číslo chybí na druhé straně rovnice: ve veřejně dostupných podkladech se nedaří dohledat stejně přesvědčivý důkaz, že zastřelení desítek vlků skutečně srazí škody na hospodářských zvířatech.

Proč zrovna 68 vlků a jak ministerstvo rozdělilo kvótu po krajích

Regionální rozložení kvóty kopíruje dva klíče: počet stržených hospodářských zvířat a rozlohu území s celoročním zákazem lovu vlka. Nejvyšší díl připadl Žilinskému kraji, 23 jedinců, tedy zhruba třetina celého slovenského limitu. Banskobystrický kraj dostal 22, Prešovský 16, Košický 4 a Trenčianský 3. Lov probíhá výhradně v uznaných honitbách, individuálně, a smí ho provádět jen držitel platného loveckého lístku s povolením. Jakmile se krajská kvóta naplní, ministerstvo musí lov v daném kraji bezodkladně zastavit. Vyhradilo si rovněž právo přerozdělit zbývající kusy mezi kraji nebo celou sezónu ukončit předčasně.

Samotná metodika vychází z programu péče o vlka dravého, který předepisuje odvozovat kvótu z monitoringu reprodukčních párů, evidovaných škod, předchozích úlovků a stavu území evropského významu. Přesnost vstupních dat je ovšem sporná. Tentýž program uvádí, že myslivecká statistika odhadovala populaci na 2 000 až 2 200 vlků, zatímco expertní odhad i zpráva pro Evropskou komisi se pohybovaly v rozmezí 300 až 600 jedinců. Detailní podkladová tabulka, z níž letos vzešlo číslo 68, v otevřených zdrojích dostupná není.

Loňská vyšší kvóta škody nesrazila, naopak trojnásobně narostly

Předchozí sezóna 2025/2026 nabídla přirozený experiment. Povoleno bylo 74 vlků, zastřeleno jich bylo 69. Přesto stát v roce 2025 vyplatil chovatelům za škody způsobené vlkem přes 456 tisíc eur, více než trojnásobek oproti roku 2024. Analýza WWF Slovensko jde ještě hlouběji do okresních čísel: v Liptovském Mikuláši dosáhly škody téměř 54 tisíc eur při osmi zastřelených vlcích, v Ružomberku byly ztráty srovnatelné, ale uloveni byli jen tři vlci. Ve Vranově nad Topľou, Sobrancích a Michalovcích se naopak lovilo i bez jediné proplacené škody po vlkovi.

Starší analýza Štátnej ochrany prírody, na kterou WWF odkazuje a jejíž graf zpracoval zoolog Slavomír Finďo, potvrzuje totéž v delším horizontu: ani vysoké odlovy v letech 2010 až 2013 automaticky nepřinesly pokles ztrát na stádech. Studie Kutalova týmu za období 2014–2019 rovněž neprokázala statistickou vazbu mezi počtem usmrcených vlků a škodami na hospodářských zvířatech.

Rozpad smeček jako skrytý mechanismus vyšších škod

Za absencí kýženého efektu se skrývá etologický paradox. Stabilní vlčí smečka funguje jako koordinovaný lovecký tým zaměřený na velkou divokou kořist, jeleny, srnce, divoká prasata. Když kulka zasáhne dominantního dospělého jedince, sociální struktura se naruší. Smečka se může rozštěpit na menší skupiny, které ztrácejí schopnost společného lovu velké zvěře, víc se pohybují krajinou a častěji sahají po snadnější potravě, ovcích a kozách za plotem.

Foto: PxHere

Přesně tento mechanismus popisuje letošní mezinárodní konsenzuální studie publikovaná v Conservation Science and Practice. Autoři shrnuli pět výzkumů z pěti zemí včetně Slovenska a dospěli k závěru, že zabíjení vlků typicky nepřineslo žádný měřitelný pokles škod, případně vedlo ke kontraproduktivnímu nárůstu ztrát na domácích zvířatech. Podle nás jde o nejsilnější dostupný vědecký argument proti plošnému odstřelu jako nástroji ochrany stád.

Beskydy a Javorníky: slovenská kvóta dopadá i na české vlky

Vlci nerespektují státní hranici. AOPK ČR letos potvrdila výskyt šelem na velké části CHKO Beskydy i CHKO Kysuce, přičemž starší česko-slovenská projektová brožura přímo dokumentuje přeshraniční smečku v Javorníkách, jejíž členové se běžně pohybují na obou stranách pomezí. Slovenské opatření s tímto rizikem počítá a zakazuje lov v příhraničním pásu západně od řek Kysuca a Váh. Žilinský kraj s nejvyšší kvótou 23 vlků ale sousedí právě s Beskydami a ochranáři upozorňují, že už v minulé sezóně bylo z 69 zastřelených vlků až 40 uloveno v místech, kde zásah mohl ohrozit lokální populace v chráněných územích evropského významu.

Český přístup zůstává odlišný. Vlk v Česku podléhá ochraně a ministerstva životního prostředí a zemědělství mají společný pohotovostní plán zaměřený na jednotlivé problematické jedince, nikoli na celostátní roční kvóty. Po evropské změně ochranného statusu vlka v roce 2025 se právní prostor sice uvolnil, ale z oficiálních českých dokumentů zatím žádný posun k plošnému managementu nevyplývá.

Elektrické ohradníky a pastevečtí psi: co skutečně funguje

Evropská komise na své platformě ke spolužití s velkými šelmami označuje prevenci za základ řešení a výslovně uvádí, že samotné kompenzace škody nesnižují. Projekt LIFE MEDWOLF v Itálii po zavedení oplocení a pasteveckých psů zaznamenal 47% pokles útoků a 50% pokles počtu zabitých zvířat. Širší přehled 66 studií hodnotí účinnost chovatelských opatření na 42 až 100 procent. Společná zemědělská politika EU přitom umožňuje financovat neprodukční investice typu ochranných plotů a psů až do plné výše nákladů.