Slepnutí měsíc po zatmění Slunce? Mýtus z internetu vyvrací přední česká lékařka
Vzpomínáte si na nebeské divadlo ze středy 12. srpna 2026? Mnoho lidí tehdy alespoň na pár vteřin odložilo speciální ochranné brýle a pohlédlo na částečně zakrytý sluneční kotouč nechráněným zrakem.
Obsah článku
Obavy z možných následků na sebe nenechaly dlouho čekat. Jakmile první nadšení opadlo, tisíce zvědavců zamířily k počítačům a mobilním telefonům. Sáhly po nejrychlejší cestě k informacím, což se okamžitě odrazilo i ve statistikách Google Trends. Dotazy jako „bolest očí po zatmění“, „proč mě bolí oko“ nebo „spálená sítnice příznaky“ prudce vystřelily vzhůru.
Obavy o své zdraví nemají lidé poprvé
Stejný scénář se odehrál napříč společností už při nebeském úkazu v roce 2024 na americkém kontinentu. Letos se historie zopakovala také u nás v Evropě. Společně s vlnou obav se ovšem internetem začal šířit také vytrvalý mýtus. Podle něj se může zrak kvůli neopatrnému pohledu do slunce začít nevratně zhoršovat až po několika týdnech nebo dokonce měsících (v redakci VědaŽivě jsme ho zaznamenali zejména v internetových diskuzích nebo v postech na sociálních sítích). Rozhodli jsme se proto tento obávaný scénář prověřit a zjistit přímo u odborníků, jaká je skutečnost.
Odborné rozhřešení: Zkáza zraku po týdnech je čirý nesmysl
Jestli vás děsí představa, že vás měsíc po srpnovém pozorování čeká opožděné poškození zraku, můžete být klidnější. Lékařská fakta jsou v tomto směru poměrně jednoznačná a tvrzení o tom, že se poškození objeví až po dlouhé době, nepotvrzují.
„Solární retinopatie se rozvíjí během hodin po expozici slunečním paprskům. Určitě ne týdny až měsíce, takže nyní toto nelze očekávat – pouze u lidí, kteří po expozici nešli na kontrolu a přišli by až nyní s potížemi. Vlastní onemocnění sítnice začíná v rámci minut až hodin,“ vysvětluje prof. MUDr. Jarmila Heissigerová, Ph.D., MBA, přednostka Oční kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Praxe navíc ukázala, že katastrofické scénáře, které se objevovaly ve vyhledávačích, byly značně nadsazené. Tisíce vyděšených dotazů nakonec vystřídala poměrně uklidňující realita.
„Během několika dní po zatmění přišly ke kontrole pouze jednotky pacientů s obtížemi po pozorování zatmění slunce (hovořím pouze za VFN) – žádný z pacientů neměl průkazné změny na sítnici typu solární retinopatie,“ uklidňuje situaci profesorka Heissigerová.
Pozn redakce: Oslovili jsme rovněž oční kliniky LEXUM a Gemini, ale do uzávěrky článku odpověď nedorazila.
Proč samotné spálení sítnice nebolí a co způsobilo nepříjemné řezání?
Nabízí se otázka, proč tedy tolik lidí po sledování oblohy hromadně hledalo informace o bolesti očí. Důvodem je poměrně časté nedorozumění. Lidská sítnice totiž neobsahuje nervová zakončení, která by byla určena k vnímání bolesti.
Při pohledu do slunce bez ochrany pronikají paprsky přes čočku a soustředí se přímo do místa nejostřejšího vidění. Fyzická bolest, kterou někteří lidé po zatmění skutečně pociťovali, proto nevycházela ze samotné poškozené sítnice. Častěji šlo o výrazně podrážděný povrch oka, vysušenou rohovku nebo namáhané okohybné svaly. Právě ty totiž dostávají při dlouhém mhouření očí v ostrém světle pořádně zabrat.