Badatelé našli na Sibiři živé vířníky staré 24 tisíc let. Nález vědce šokoval

Vířníci jsou nezvykle odolní vůči prakticky jakémukoli vnějšímu vlivu. Tyto mikroskopické organismy nezničí mráz, vroucí voda ani radioaktivita. A nepřestávají vědce udivovat.

i Zdroj fotografie: Pixabay
                   

Zatím poslední setkání vířníků s badateli se odehrálo pří tání sibiřského permafrostu. Podobně odolné jsou například hlístice nebo želvušky, které byly nalezeny za stejných okolností. Úplně stejná odolnost je společná i mnoha virům. Proto také při objevu mikroskopických organismů vždy vyvstává obava z následného šíření nových patogenů. Ve spojitosti s vířníky ovšem takové riziko nehrozí, takže není důvod k obavám z jakékoli neznámé choroby.

Role vířníků v moderním světě

Kryologická laboratoř fungující na území Sibiře má v první řadě za úkol hledání podobných organismů a jejich co nejpřesnější datování. To je prováděno radiokarbonovou metodou. Ta je v tomto případě velmi přesným postupem, protože nedošlo k potvrzení vertikálního pohybu organismů v permafrostu. Jen za poslední rok laboratoř našla na 35 druhů tzv. protist. Jedná se o organismy s buněčným jádrem, které ale nejsou ani živočichem, ani rostlinou.

iZdroj fotografie: Pxhere

K nim přibyli i vířníci a vědci se v takových případech vždycky obávají kontaminace moderní populací. Proto se používá sekvenace DNA a srovnání historické populace se vzorkem té dnešní. Toto srovnání shodu nepotvrdilo a další rozbor zjistil, že jsou příbuzní druhům, které žijí v Belgii. Jedním z hlavních cílů bádání je zjistit, jakým způsobem vlastně došlo k zamrznutí vířníků. A co jim dovolilo ve stálém ledu tak dlouho bez problémů přežít.

Opětovná výprava populace do ledu

Během tohoto zkoumání byla klonovaná populace starých vířníků opět zmražena a sledována po dobu sedmi dní. Pravda, ne všichni tento zákrok přežili, k překvapení vědců byli ti sibiřští odolní ještě méně než druhy z Evropy nebo Asie. Vyšla také najevo jejich schopnost přežít pomalý proces zamrzání, který probíhal asi 45 minut. Ten dokonce způsobil tvorbu krystalků ledu uvnitř samotných organismů, což je pro cokoli živého fatální.

iZdroj fotografie: Pxhere

Právě způsob, jakým se vířníci proti tomuto procesu brání, je jednou z neznámých, kterou se výzkum intenzivně zabývá. Bádání v oblasti kryptobiózy, tedy dlouhodobého přežití v zamrzlém stavu, se aktuálně těší velké poptávce. Vířníci jsou v současnosti nejkomplexnější živočichové, kteří jsou jí schopni. Čím složitější organismus, tím je proces přežití v ledovém prostředí náročnější. Právě proto jsou tak zajímavým předmětem pro toto zkoumání.

Myslíte, že je reálné, že se ke stejné možnosti někdy dopracujeme i my?

Zdroj: CurrentBiology

Diskuze Vstoupit do diskuze
115 lidí právě čte
Ladislav Podešva
Autor článku

Ladislav Podešva

Zobrazit další články