Proč zvířata hibernují? Některá prospí celou zimu, jiná své tělo „vypnou“ jen na pár hodin

Hibernace je funkčním mechanismem mnoha zvířat. Některá ji používají po celou zimu, další svá těla „vypnou“ jen na několik hodin, víc nepotřebují.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Proč tedy zvířata hibernují a co se během této doby děje v jejich tělech? V první řadě budeme pracovat s termíny, jako je letargie a torpor. Torpor není tak známý koncept a pro laika je zaměnitelný právě s hibernací. Jde o mechanismus, který savci používají, aby ušetřili energii. Hibernace je jednou z forem torporu. Jak ptáci, tak i savci jsou endotermičtí, tedy teplokrevní. To znamená, že si většinou udržují vysokou tělesnou teplotu.

Přirozená daň za osobní teplo

Teplokrevnost ovšem v momentě, kdy je venku zima, něco stojí. Při zmínce o hibernaci si nejspíš vybavíme nejdříve medvěda. Která další zvířata se dovedou hibernovat nebo přejít do jiné formy torporu? Na podzim například hibernují všechny druhy netopýrů. To se týká rovněž některých malých savců. V Austrálii dělají totéž někteří malí vačnatci, například lemuři. Hodně z nich dokonce hibernuje také během období sucha.

iZdroj fotografie: Pxhere

Torpor se týká i ptáků, například kolibříků. Ti migrují na velmi dlouhé vzdálenosti a během cesty použijí torpor několikrát. Šetří jim to energii na zbytek cesty, pokud by měli potíže s hledáním potravy. Mechanismus používají i noční ptáci, například australské sovy. Hodí se jim to jak během dne, když nejsou aktivní, tak i během chladnějších období roku. Existuje i tzv. estivace, neboli letní spánek, který používají obojživelníci v době sucha.

Výjimka z hibernačního pravidla

Když přijde na medvědy, je situace jiná. Podle zoologa Pettera Bøckman se totiž nejedná o hibernaci, ale jen o zimní spánek. Tělesná teplota medvědů neklesá tolik jako u malých zvířat kvůli jejich velikosti. Vyžadovalo by totiž opravdu hodně energie, aby se po hibernaci opět ohřáli. Hibernují tedy jen malá zvířata, kterým se torpor vyplatí. Medvědi jsou výjimkou z pravidla. Medvědi nechladnou tolik, stejně jim ale spánek ušetří hodně energie.

iZdroj fotografie: Pxhere

Hlavním cílem torporu je snížit tvorbu tělesného tepla, což stojí velké množství energie. Logicky čím větší je kolem zima, tím víc energie je potřeba. Někdy je pro zvířata velmi náročné najít dostatek jídla, takže používají tento omezený režim. U savců je tělesná teplota většinou 37–38 stupňů Celsia, u ptáků o dva víc. Když zvíře hibernuje, tato teplota klesne na teplotu okolního prostředí, možná i na 2 stupně Celsia.

Zpomalení provozních procesů

Když k tomu dojde, zpomalí se také tep a další metabolické procesy. A protože teplo je vedlejším produktem metabolismu, poklesne. Jakmile klesne na 2 stupně, systém se vypne, dokud ho opět „nezapne“ zvýšení okolní teploty. Pointou je nepoužívat víc energie, než je nutné, když není možné doplnit energetické zásoby. Torpor má ovšem více verzí, ne vždy jde o dlouhodobé použití. Sýkorky do něj například vstupují každou noc.

iZdroj fotografie: Pxhere

Hibernace hraje největší roli v zimě, kdy je kolem zima a jídla je poskrovnu. Ve stále častějších extrémních podmínkách přírody se dokonce stal její výskyt častějším. Můžeme na ni narazit v tropických oblastech, pouštích nebo po lesních požárech nebo v bouřích. Přírodní katastrofy totiž omezují možnost zvířat najít potravu stále více. Sucho a oheň rozhodně nejsou kompatibilní s obživou a plozením mláďat.

Tělesné nároky hibernace

Obě metody jsou nástroje pro přežití ve více či méně nehostinných podmínkách. Funguje ale hibernace podobně jako zdřímnutí člověka? Není tomu tak a tento mechanismus si na těle vybírá svou daň. Spánek a hibernace jsou radikálně odlišné věci. Například netopýři během neaktivních dob skladují tuk, který je použit pro opětovné probuzení. Ohřátí jejich těla totiž vyžaduje ostré zvýšení tepové frekvence i zrychlení metabolismu.

iZdroj fotografie: Pxhere

Pokud nemá zvíře dostatek energetických rezerv, aby se opět „rozjelo“, nemusí se také už nikdy probudit. To by ovšem znamenalo, že ho čeká spíše podchlazení než hibernace. Hypotermie nastává v momentě, kdy tělo ztrácí víc tepla, než je samo schopné vytvořit, takže je stále chladnější. Kromě měnícího se klimatu je s hibernací spojeno rovněž několik chorob, které jsou pro zvířata také rizikem. Mechanismus tedy není bez risku.

Narazili jste někdy na zvíře v hibernaci? Jak setkání dopadlo?

Zdroj: ScienceNorway

Diskuze Vstoupit do diskuze
141 lidí právě čte
Zobrazit další články