Prodloužená zápěstní kost funguje pandám červeným jako palec při uchopování bambusu

Panda červená nemá na předních tlapách pět prstů, ale šest. Ten šestý ovšem není prst. Je to upravená kost zápěstí, která jí umožňuje sevřít bambusový stonek.

Foto: Pixnio

Když samice pandy červené v Zoo Olomouc na přelomu června 2026 porodila svá první mláďata, média přirozeně sáhla po fotkách roztomilých kuliček v rezavé srsti. Jenže nejpozoruhodnější věc na pandě červené není vidět na první pohled. Skrývá se uvnitř její tlapy, v drobné kůstce, která se během milionů let zvětšila natolik, že dnes funguje jako improvizovaný palec. Právě díky ní dokáže šelma s trávicím traktem masožravce přežít na dietě, která by jiného predátora zabila hlady.

Kost, která předstírá, že je prst

Na radiální, tedy „palcové“ straně předního zápěstí pandy červené leží zvětšená sezamská kůstka. Navenek vypadá jako šestý prst vyčnívající proti zbylé pětici. Anatomicky ale nemá nic společného se skutečným palcem: chybí jí záprstní kost i články, které tvoří pravý prst třeba u primátů. Odborná literatura ji proto označuje jako pseudopalec nebo falešný palec.

Funkce je přitom překvapivě účinná. Kůstka vytváří opěrný výběžek, proti němuž panda přitlačí bambusový stonek zbytkem tlapy. Výsledek připomíná kleště, ne tak přesné jako lidská ruka, ale pro okusování výhonků naprosto dostačující. A právě na přesnosti záleží: panda červená si vybírá nejvýživnější špičky listů a mladé výhonky, protože zbytek stonku je příliš tuhý a energeticky chudý. Každý upuštěný kousek je ztráta, kterou si zvíře na tak nízkoenergetické dietě nemůže dovolit.

Šelma, která jí trávu

Bambus tvoří zhruba 95 % jídelníčku pandy červené. To je pozoruhodné samo o sobě, ale ještě pozoruhodnější je, že zvíře taxonomicky patří do řádu šelem. Má jednoduchý žaludek masožravce, krátký trávicí trakt a žádnou fermentační komoru, jakou disponují skuteční býložravci. Přesto se živí téměř výhradně rostlinnou potravou.

Kompenzace je trojí:

• Objem. Dospělá panda červená denně spořádá až 1,5 kg listů a 4 kg výhonků, obrovské množství vzhledem k tělesné hmotnosti kolem pěti kilogramů.
• Selekce. Vybírá jen nejbohatší části rostliny a zbytek ignoruje.
• Úsporný režim. V chladném počasí dokáže snížit metabolický výdej, čímž šetří energii, kterou by jinak spálila na termoregulaci.

Hustě osrstěná chodidla, polozatažitelné drápy, extrémně ohebné kotníky pro slézání kmenů hlavou dolů a dlouhý huňatý ocas sloužící jako balancér i přikrývka, to všechno jsou další adaptace na život v chladných horských lesích jihovýchodní Asie. Falešný palec je ale ta nejelegantnější, protože řeší problém, na který evoluce neměla k dispozici „správný“ díl. Místo nového prstu přestavěla existující kost.

Dvě pandy, jedno řešení, žádné příbuzenství

Kdo slyší „panda“ a „falešný palec“, vybaví si nejspíš černobílou pandu velkou. Také ona má zvětšenou zápěstní kost, také ji používá k uchopování bambusu. Jenže panda velká patří mezi medvědovité, zatímco panda červená tvoří vlastní čeleď Ailuridae. Jejich poslední společný předek žil desítky milionů let zpátky.

Vědecká studie publikovaná v PNAS potvrdila, že falešný palec se u obou druhů vyvinul nezávisle, jde o učebnicový případ konvergentní evoluce. Dva nepříbuzné organismy čelily stejnému problému (jak uchopit bambusový stonek) a dospěly k téměř identickému řešení. Evoluce neměla k dispozici plán, ale měla k dispozici stejnou kost, a dvakrát ji přestavěla stejným způsobem.

Olomouc se přidává k českému chovatelskému klubu

Zoo Olomouc oznámila první odchov mláďat pandy červené ve své historii. Samice je zatím ukrývá v boudě, horní část výběhu je uzavřená a komentované krmení zrušené. Návštěvníci mohou mláďata zahlédnout jen výjimečně, když je matka přenáší. Podle zkušeností z jiných zahrad, například Zooparku Chomutov, začínají mláďata z úkrytu vylézat kolem třetího měsíce věku, takže realistický termín pro první pravidelné pozorování vychází na podzim 2026.

Olomouc není v českém kontextu průkopníkem. První český odchov pandy červené se podařil Zoo Ústí nad Labem už v roce 2001, Praha odchovala první mládě v roce 2012, Chomutov hlásil opakované odchovy včetně dvojčat v letech 2016 a 2019. Druh dnes chovají také Zoo Ostrava, Zoo Brno a Zoo Jihlava. České zahrady tak patří mezi aktivní účastníky evropského záchranného programu EAZA, v němž evropská populace vzrostla z 276 jedinců v roce 2012 na 431 v roce 2021 při genetické diverzitě přes 91 %.

Pojistka, která druh nespasí sama

Čísla z evropských zoo vypadají optimisticky, ale sama o sobě pandu červenou nezachrání. Ve volné přírodě pokračuje úbytek horských lesů s bambusovým podrostem: těžba, zemědělská expanze, pastva, sběr palivového dřeva. K tomu se přidává pytláctví a toulaví psi, kteří pandy loví a přenášejí na ně psinku. Populace v zoo funguje jako genetická pojistka a základ pro případné budoucí reintrodukce, ne jako náhrada za ochranu přirozeného prostředí.

Olomoucká mláďata jsou dobrá zpráva pro evropský chovný program i pro návštěvníky, kteří je na podzim poprvé uvidí. Skutečný příběh pandy červené se ale odehrává uvnitř její tlapy, v jedné přestavěné kůstce, která z masožravce udělala specialistu na bambus.