Pohlcuje stromy i čas: Kráter na Sibiři odhaluje tisíce let staré tajemství
Největší termokrasová proláklina na světě se dál rozšiřuje a přitahuje pozornost vědců z celého světa. Batagajský kráter nejen ničí okolí, ale zároveň odhaluje dávnou historii.
Obsah článku
Říká se mu „Brána do podsvětí“ a když ho uvidíte na fotkách, není těžké pochopit proč. Batagajský kráter se podle zjištění redakce VědaŽivě každým rokem zvětšuje a z okolní krajiny si tak ukrajuje stále víc.
Kráter, který si žije vlastním životem
Celý příběh začal docela nenápadně. V 60. letech byla v oblasti vykácena část lesa. Stromy, které do té doby chránily půdu před sluncem, tak prakticky ze dne na den zmizely. A jak se říká, průšvih byl na světě.
Půda začala tát, propadat se a postupně vznikla obří proláklina. Dnes jde o největší termokrasový kráter (tedy takový, který vzniká táním permafrostu) na světě. A co je horší, nezastavuje se. Každý rok se rozšiřuje klidně o desítky metrů a jeho stěny se dál bortí.
Aktuálně má podle zjištění naší redakce téměř kilometr na šířku, přes kilometr na délku a místy sahá do hloubky kolem sta metrů. A pořád roste. Není nic, co by ho dokázalo zastavit. Co mu stojí v cestě, to prostě zmizí.
Skrytá hrozba: plyny, které mění klima
Na první pohled to vypadá jako „jen“ geologická kuriozita. Jenže pod povrchem se skrývá mnohem větší problém. Věčně zmrzlá půda, takzvaný permafrost, v sobě totiž po tisíce let uchovávala organický materiál.
Jakmile začne tát, tenhle materiál se rozkládá a do ovzduší se uvolňují skleníkové plyny, hlavně oxid uhličitý a metan. A to už je pořádná potíž. A kdyby jen to.
Viry z minulosti a poklady doby ledové
Tání permafrostu ale nepřináší jen plyny. Občas se ze země dostanou i věci, které měly zůstat navždy zamrzlé. Včetně starých patogenů. Pamatujete na různá sci-fi díla, která se podobným problémům věnovala? Tak právě tady by se brzy mohla stát realitou.
V roce 2016 se například na Sibiři znovu objevil antrax poté, co někde v divočině rozmrzla nakažená mršina soba. V kráteru samotném se našla těla mamutů, bizonů nebo dokonale zachované hříbě staré desítky tisíc let. Jako by se tam zastavil čas. A kdo ví, co se v takové časové kapsli může ukrývat.