Neposkvrněné početí není jen koncept. Mládě žraloka se narodilo v akváriu plném samic. Jak je to možné?

Mládě ženského pohlaví jménem Ispera, tedy maltsky „Naděje“ se nedávno narodila v akváriu na Sardinii. Na tom by nebylo nic zvláštního, problém ovšem je, že v dosahu nebyl jediný žraločí samec. Mládě se narodilo v nádrží plné výlučně samic. Vzácný fenomén, známý jako patogeneze, byl dost možná prvním zachyceným v takovýchto podmínkách. Patogeneze sama byla přitom pozorována u více jak 80 druhů zvířat.

Neposkvrněné početí

Patogeneze je schopnost samic oplodnit v extrémních situacích vlastní vajíčka. Tato možnost se týká více jak 80 druhů obratlovců včetně právě žraloků, ryb obecně a také plazů. Jde ale nejspíš o první případ u tohoto druhu malého žraloka, který obvykle žije u dna v mělkých vodách. Je ovšem velmi náročné tento proces zachytit u zvířat žijících ve volné přírodě, takže máme informace jen o výskytech u samic v zajetí. A to bez ohledu na zvíře.

iZdroj fotografie: Pixabay

Patogeneze se objevuje u mnoha druhů žraloků, dochází k ní ale velmi nepravidelně. Je jí schopno asi 15 žraločích druhů, nejspíš půjde ale o víc. Vědci si také všimli, že se více vyskytuje u těch druhů, které jsou často právě v nádržích aquaparků. V divočině jde o poslední možnost, pokud není samice schopná najít jakéhokoli partnera. Buď kvůli oddělení jednoho pohlaví od druhého, nebo v důsledku zásahu člověka jako klimatické změny nebo přílišného rybolovu.

Nedokonalá kopie

Patogeneze má v základu dvě varianty. U rostlin se objevuje tzv. klonování, u zvířat pak tzv. automix, tedy právě oplodnění vlastních vajíček samicí. Současně s vytvořením běžného vajíčka vznikne ještě jedna buňka, která nahradí spermii a dojde k oplození. Výsledný potomek získá 100 % DNA od své matky, nejde však o její přesnou kopii. Je to z toho důvodu, že sexuální buňky mají jedinečnou kombinaci genů, takže střet vajíčka a spermie je odlišným koktejlem.

iZdroj fotografie: Pixabay

Mládě vzniklé patogenezí je geneticky odlišné od matky, ale díky vzniku čistě z její DNA je jí blíž než mládě vzniklé běžným oplodněním. Vzhledem k nemožnosti samic předat chromozom Y jde taky vždycky o samičky. Technicky jde také o příbuzenské křížení s velmi sníženou genetickou rozmanitostí. Proto u těchto plodů hrozí více zdravotních potíží stejně jako riziko, že nepřežijí ani stadium embrya. Myslíte si, že bude mít Ispera problémy?

Zdroj: LiveScience