Když se řekne dinosaurus, představíme si obvykle obrovskou masu kostí a svalů, která se pokud možno kolem sebe rozhání tesáky a drtí všechno v dosahu.
Ale ruku na srdce, ne každé zvíře téhle doby vypadalo tak krásně nebezpečně jako Utahraptor nebo elegantně jako Ornitomimus nebo slavný Pterodaktyl. Najdou se zkrátka i kousky, kde příroda zřejmě chtěla dosáhnout víceúčelovosti nebo byla vedena jiným zájmem, ale výsledek působí…no, prostě směšně. Jinak to říct nelze. Jde ovšem o nedílnou součást pravěku, takže se na ty kousky pojďme podívat.
Incisivosaurus a Atopodentatus
Chudák Incisvosaurus. Nevíme sice, jak přesně vypadala jeho kůže či peří, ale víme, že vepředu v tlamě měl velmi slušné řezáky, takže vypadal, že by ocenil dobré zubaře. Vlastně jsou ty zuby docela zajímavé. I když někteří zástupci druhu oviraptora byli definitivně masožravci, vzory použití na těchto zubech odpovídají spíše rostlinné stravě. A co je proti němu takový Atopodentatus, jehož tlama má tvar písmena T.
Jeho tlama je totiž doslova jeho čelo. Vypadá to jak z Pacific Rimu. Jeho zuby a čelisti tvoří jeden celek a čelist sama má tři části, z nichž ale ani jedna není dost silná na skutečný skus. Vypadá to, že tohle obojživelné zvíře se tedy živilo podobně jako velryby, tedy filtrací mořské vody, protože samo by nic moc neulovilo. Člověk si musí občas postesknout nad osudy takových tvorů.
Helicoprion a Linhenykus
Existují běžní žraloci. A pak jsou tu pravěcí žraloci, kteří mají v tlamě kolo zubů připomínající cirkulárku. I když starší výzkumy odhadovaly, že čelisti byly víc vzadu, základní koncept je totožný. Helicoprion žil od pozdního karbonu do brzkého triassu a mátl svými zuby paleontology. Jeho tlama pravděpodobně obsahovala všechny zuby od narození po smrt, protože novější zuby odsouvají ty starší.
Jestli jste se někdy uchechtli nad malými prackami T-Rexe, tak jste ještě nepotkali Linhenykuse. Jeho pracky jsou tak neforemné, až jsou prakticky k ničemu. Abychom byli spravedliví, tak je k ničemu taky nepotřeboval a měl je jen kvůli rovnováze. Spoléhal na mohutné svaly na krku a prsou, když se rychle hnal za termity. Ostatně to byl prcek – jeho stehenní kost dosahovala jen asi 7 cm délky. Taky jste si při tom vzpomněli na Zerglingy?
Zdroj: Cnet
Technika
|
PŘEČTENÍ: 13104
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 10318
