Universe 25: Utopický myší experiment, který se změnil v naprostou apokalypsu. Výsledky fascinují vědce dodnes

Lidská populace na Zemi neustále roste. Bádání posledních staletí se tak stále zabývá obavami, zda je planeta schopná přibývající lidi i nadále uživit.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Podle některých skupin, jako jsou třeba malthusianisti, bude muset v budoucnu populace „kontrolovat“ sebe sama pomocí hromadných sebevražd, dokud nebude nalezen udržitelný počet jedinců. Ukazuje se ale, že zlepšování technologií v zemědělství nám dává dostatek potravy pro 10 miliard lidí. Hlavní příčinou hladovění je totiž distribuce potravin, nikoli nemožnost jejich dostatečné produkce. Otázkou je tady vždycky logistika.

Problém s vyřešením všech problémů

Jenže zatímco se většina lidí stará o nedostatek zdrojů, jeden výzkum ze 70. let zkoušel odpovědět na zcela jinou otázku. Konkrétně co se stane tehdy, když bude uspokojen náš hlad i všechny další možné potřeby? Výsledkem bylo – ve stručnosti – opravdu hodně kanibalismu, a krátce nato děsivá apokalypsa. Behaviorista John B. Calhoun provedl sérii pokusů s hlodavci, a pak sledoval jejich populaci. Experiment se jmenoval Universe 25.

iZdroj fotografie: Pxhere

Během pokusu vzal 4 páry myší a umístil je do místa zvaného „Utopie“. Prostředí bylo nastaveno tak, aby vytvořilo ideální podmínky. Současně eliminovalo jakékoli hrozby, které by čekaly v běžné divočině. Myši měly dostatek jídla, vody i místa na živobytí včetně ideální teploty asi 20 stupňů Celsia. Pokusné kousky byly vybrány z těch nejzdravějších a v kontrolovaném prostředí se nevyskytla jakákoli choroba nebo rizikový parazit.

Ideální prostředí bez jakýchkoli překážek

Jakmile byl pokus spuštěn, chovaly se myši poměrně předvídatelně. Protože neměly starosti s jídlem, vodou ani predátory, začaly se okamžitě množit. Asi za 55 dní byla populace dvojnásobná a dvojila se zhruba každých 145 dní, kdy dosáhla počtu 620 jedinců. Tehdy začala jako celek narážet na problémy. Myši se totiž rozdělily do skupinek a ta, která v nich neměla žádnou roli, neměla zároveň kam uniknout.

iZdroj fotografie: Pxhere

V normálním prostředí přežije do dospělosti více myší, než kolik je potřeba k nahrazení těch starých. Přebytek, který v populaci nemá místo, odejde jednoduše jinam, což tady ovšem nešlo provést. Myši se tak ocitly v sociální izolaci. Pasivní samci se hromadili na jednom místě, aniž by vyvolávali konflikty s ostatními. Jenže postupně se začali napadat mezi sebou, což bylo znatelné z mnoha jizev a dalších zranění, jak mezi sebou v izolaci bojovali.

Bez reakce a bez zájmu

Tito samci se ani nebránili, zatímco na ně okolí útočilo, a později napadali ostatní totožným způsobem. Samičky potkal stejný osud, jen na jiném místě. Rozklad obvyklého myšího chování se dotkl i alfa samců, kteří se stali velmi agresivní a bezdůvodně napadali ostatní. Pravidelně také znásilňovali jak samičky, tak samce a tyto divoké útoky někdy končily myším kanibalismem. Protože byla naplněna každá jejich potřeba, zapomněli také na svoje potomky.

iZdroj fotografie: Pxhere

Myší matky byly velmi agresivní vůči vetřelcům ve svých hnízdech, zatímco jindy by je jen vyhnaly. Agresivita samic přerostla v to, že pravidelně zabíjely svá mláďata, jejichž úmrtnost dosáhla na 90 %. Tohle byla ovšem jen první fáze pádu utopie. Tzv. „druhou smrtí“ byla skutečnost, že mláďata, která přežila útoky matek, se nikdy nenaučila obvyklému myšímu chování. Nezajímalo je páření, pouze jedla a starala se o sebe o samotě.

Vrchol a cesta bez cíle

Populace dosáhla vrcholu v počtu 2 200 myší, a pak začala klesat. Mnoho myší nemělo o páření zájem a odešly někam do kouta, jiné zformovaly divoké gangy a bojovaly mezi sebou. Nízká porodnost, vysoká úmrtnost mláďat a stálé násilí vyústilo ve vymření celé kolonie. Po celou dobu myši měly k dispozici dostatek jídla i vody a byly chráněny před jakýmkoli vnějším negativním vlivem. To, co kolaps způsobilo, nazval Calhoun „zkázonosným chováním“.

iZdroj fotografie: Pxhere

V životě se staráme o potravu, jeden o druhého, o svoje potřeba a reprodukci, což vyžaduje určité chování a jeho zdokonalování. Jakmile tento proces zmizí, neexistuje vývoj a ani reprodukce společnosti, což lze aplikovat i na lidi. Calhoun proto varuje před dnem, kdy budou naplněny všechny naše potřeby. Pozdější vědci paušalizování experimentu kritizovali a z více důvodů uvedli, že ho nelze jednoduše aplikovat na lidskou populaci.

Lze podle váš myší utopii aplikovat i na lidi?

Zdroj: IFLScience

Diskuze Vstoupit do diskuze
99 lidí právě čte
Tomáš Vaculík
Autor článku

Tomáš Vaculík

Zobrazit další články