Lom Homolák v Českém krasu: Místo natáčení známých českých filmů i nálezů zkamenělin, uchovaly se tu díky geologickým procesům

Zatopený vápencový lom u Koněprus láká filmaře i geology, ale běžný návštěvník se dovnitř legálně nedostane. Pohled shora přesto stojí za cestu.

Foto: Aktron - licence CC BY-SA 3.0

Vysoké bílé stěny, tyrkysová hladina a ticho, které přeruší leda vítr nad hranou lomu. Tak vypadá Homolák z vyhlídky na zelené turistické značce mezi Tobolkou a Vinařicemi. Kamera by tu mohla točit western, ale točila tu zatím akorát pohádku. Jenže tohle není opuštěná kulisa. Lom zůstává součástí aktivního dobývacího prostoru Velkolomu Čertovy schody a vstup do areálu je zakázaný. Kdo chce Homolák zažít, musí se smířit s rolí diváka na balkoně.

Filmová kulisa, která nehraje na turisty

Databáze filmových lokací evidují u Homoláku několik konkrétních produkcí. Nejsnáze doložitelná je pohádka Tři princezny, jejíž záběry využily právě amfiteátr zatopeného lomu. Kromě ní se v databázi filmových míst objevuje i seriál První republika II a další televizní produkce. Úplný seznam všech natáčení veřejně neexistuje, filmaři si lokace často sjednávají přímo s vlastníkem a žádný centrální registr je neeviduje.

Co štáby přitahuje, je zřejmé na první pohled: kolmé vápencové stěny vysoké desítky metrů, vodní plocha o rozloze přes jedenáct hektarů a naprostá absence moderní zástavby v záběru. Homolák umí zahrát pustinu, tajemný kaňon i zapomenutý svět. Turisté mu proto občas říkají „Český Velký kaňon“.

Devonské moře ve vápenci

Pod filmovou fotogeničností se skrývá něco podstatnějšího. Vápence koněpruské oblasti vznikly před zhruba 400 miliony let, v období devonu, kdy dnešní Český kras ležel v tropickém pásmu a pokrývalo ho mělké teplé moře s korálovým útesem. Paleontolog Ivo Chlupáč popsal v odborném textu pro časopis Vesmír mechanismus, který z koněpruského útesu udělal paleontologický poklad:

• Útesové prostředí poskytovalo životní prostor korálům, ramenonožcům, trilobitům, lilijicím, mechovkám, plžům i hlavonožcům.
• Bouře a vlnobití rozbíjely schránky organismů a ukládaly je spolu s vápenným pískem do klidnějších zón na periferii útesu.
• Diageneze, proces zpevňování sedimentu v horninu, proběhla u koněpruského útesu neobvykle šetrně, bez destruktivní rekrystalizace, která jinde organické struktury rozloží k nepoznání.

Výsledek? Fosilie ve zdejších vápencích jsou mimořádně dobře čitelné. Česká geologická služba eviduje v blízké referenční lokalitě jihozápadně od Homoláku významné nálezy trilobitů, brachiopodů a krinoidů ve vinařických vápencích. Sběr přímo v Homoláku je ovšem vyloučený, nejen kvůli zákazu vstupu, ale i proto, že areál spadá pod báňský dozor.

Jezero, které nikdo neplánoval

Zajímavý je i samotný vznik vodní plochy. Homolák není rekultivační nádrž napuštěná podle projektu. Dno lomu mělo původně přirozený krasový odtok, voda odcházela puklinami ve vápenci do podzemí. Když se tento odtok postupně zanesl sedimentem, lom se samovolně zaplavil. Vzniklo tak jezero, které dnes pokrývá 11,2 hektaru a dodává lomu jeho charakteristický vzhled.

Jenže ani tato podoba nemusí být trvalá. Dokumentace k záměru VČS-východ počítá s tím, že do západní části jezera zasáhne vnější výsypka o ploše přibližně 2,2 hektaru, tedy skoro pětina současné vodní plochy. Homolák tak v roce 2026 není opuštěný lom čekající na proměnu v rekreační zónu, ale stále živý průmyslový prostor s vlastním plánem.

Jak se tam dostat a co čekat

Z Prahy je to ke Koněpruským jeskyním, které slouží jako přirozený výchozí bod, zhruba padesát minut autem nebo čtyřicet minut vlakem do Berouna a dál autobusem. Pěší okruh přes vyhlídky nad Homolákem s převýšením 160 metrů měří sedm kilometrů.

Nejlepší výhled se podle autorky průvodce Kudy kam do lomu Romany Červinkové otevírá z horního rohu louky, pár kroků mezi stromy. Další pohled nabízí místo asi šedesát metrů před závorou do lomu Plešivec. Vyhlídka je na běžně přístupné turistické trase bez doložené sezonní uzávěry.

Kombinace s návštěvou Koněpruských jeskyní (zpřístupněná prohlídková trasa dlouhá 620 metrů s kompletním zázemím) dává z výletu celodenní program. Jeskyně jsou řízená atrakce s pokladnou a průvodcem. Homolák je jejich protiklad: zakázaný, neřízený a o to působivější.

Pokuta patnáct tisíc

Reportáž ČT24 z léta 2024 citovala ředitele Velkolomu Čertovy schody: lidé do Homoláku nesmějí, přestupníkům hrozí pokuta až patnáct tisíc korun. Většinu případů prý řeší domluvou, policii volají výjimečně. Lákadlo zatopeného lomu je ale silné, sociální sítě neustále plní fotky z míst, kam se legálně dostat nelze.