Sněžku známe všichni. Ale kdo z vás se vydal dál než pár metrů za hraniční patník? Polská část Krkonoš nabízí úplně jinou atmosféru.
Když se řekne Krkonoše, většina z nás si vybaví Sněžku, Labskou boudu nebo přeplněnou Špindlerovku. Vidíte, že jsme to tipli správně? Jenže stačí přejít hřeben a jste v úplně jiném světě. A to bez nadsázky. Polská strana pohoří – Karkonosze – totiž prakticky hned za hranicemi klesá prudce dolů do nížiny a místy připomíná spíš Alpy než „naše“ hory.
Za nádhernými ledovcovými jezery nemusíte až do Švýcarska
Řeč je o plesech Wielki Staw a Mały Staw. Obě vznikla činností ledovce a jsou zasazená do strmých karů se skalními stěnami, které mají místy klidně i přes sto metrů. A když se nahoře roztrhají mraky a hladina se zaleskne mezi temnými svahy, máte pocit, že vás poťouchlý čaroděj odnesl v nestřežené chvíli někam do Bernského Oberlandu.
Nejlepší výchozí bod? Dozajista horské městečko Karpacz. Odtud vás žlutá a modrá značka dovede k Małému Stawu zhruba za dvě hodiny, pokud to vezmete pěšky (ovšem vítána jsou i kola). A tady přijde první překvapení – přímo u vody totiž stojí historická horská chata Samotnia. Nejenom že vypadá velmi efektně a patří bez nadsázky k nejfotografovanějším objektům celé lokality, ale můžete si tu dát polévku, pivo nebo tu i přespat.
Vyšlápnout si dál se vyplatí
Větší z jezer, Wielki Staw, je ještě působivější. Má asi 8,3 hektaru a je druhým největším ledovcovým jezerem v polských Sudetech. Bohužel je s ním spojen malý háček – kvůli přísné ochraně přírody se k němu nedostanete. Břehy totiž spadají do přísně chráněné rezervace, obdivovat ho tak můžete jen zpovzdálí. Ale i to stojí za to.
Má protáhlý tvar a obklopují ho divoké svahy, kde často vládne jen ticho přerušované větrem. Mimochodem celý okruh okolo obou jezer vám zabere kolem šesti hodin a není nijak technicky náročný, spíš počítejte s převýšením. Odměnou vám budou výhledy, které na české straně hor ani náhodou nenajdete. A až se vrátíte do Karpacze, nenechte si jako bonus ujít dřevěný kostel Wang – unikát převezený v 19. století z Norska.