Křížky ve Slavkovském lese překvapí plotem. Unikátní hadcové podloží tu mění složení rostlin
Trojice křížů na skalním výchozu u Pramenů je turistická klasika. Že je celý kopec obehnán plotem a roste na něm úplně jiná vegetace než v okolním lese, už ví málokdo.
Obsah článku
Kdo zastaví auto na silnici mezi Prameny a Horním Slavkovem a vyrazí ke Křížkům, čeká ho dvojí překvapení. Nejdřív pletivo, které obepíná celý obvod lokality, a hned za ním krajina, která vypadá, jako by ji někdo vystřihl z úplně jiného regionu. Místo smrkového lesa otevřené vřesoviště, mělká půda, solitérní borovice a bylinky, které jinde v Česku nenajdete. Tohle všechno dělá jediná věc: hornina pod nohama.
Serpentinit, který přepíná krajinu
Křížky stojí na hadci, odborně serpentinitu, hornině, která je pozůstatkem oceánské kůry a svrchního pláště Země. Na povrch se dostala při variském vrásnění v devonu a dnes tvoří součást takzvaného mariánskolázeňského metabazitového komplexu. Česká geologická služba označuje výchoz na Křížkách za největší výchoz plášťové horniny v širokém regionu.
Proč je to důležité pro rostliny? Hadec vytváří půdu, která je pro většinu běžných druhů nepřátelská. Chybí v ní vápník a další základní živiny, naopak je přesycená hořčíkem a železem, s příměsí niklu, chromu a kobaltu. Půda je navíc mělká, vysychavá, v létě se tmavý povrch silně prohřívá. Konkurenčně silné druhy (trávy, byliny, stromy běžného lesa) tu prostě neuspějí. Prostor dostávají specialisté, kteří se na tyto extrémní podmínky adaptovali. Přechod mezi „normální“ a hadcovou vegetací bývá ostrý: stačí pás jednoho až dvou metrů a složení rostlin se změní od základu.
Plot proti jelenům, ne proti lidem
Oplocení kolem Křížků není historická součást lokality. Vzniklo v roce 2017 a má jediný účel: zastavit zimní pastvu přemnožené lesní zvěře, především jelena siky. Podle časopisu Ochrana přírody před oplocením výrazně ustupoval vřesovec pleťový, jeden z vlajkových druhů zdejšího vřesoviště. Zvěř spásala mladé výhony a lokalita pomalu degradovala.
Pro návštěvníky plot neznamená zákaz vstupu. V pletivu je speciální zalomený průchod, kterým se člověk pohodlně dostane dovnitř. Plot tak paradoxně funguje i jako signál: tohle není obyčejná vyhlídka s kříži, ale živé, aktivně spravované chráněné území. Národní přírodní památkou jsou Křížky od roku 1962, spadají pod CHKO Slavkovský les a Agentura ochrany přírody a krajiny tu provádí pravidelný management: pastvu ovcí a koz, seč, odstraňování náletových dřevin.
Botanické poklady na pár hektarech
Rozloha Křížků činí necelých 4,5 hektaru. Na tak malé ploše se přitom koncentruje pozoruhodné spektrum hadcové flóry:
- Rožec kuřičkolistý – světový endemit, roste výhradně v centrální části Slavkovského lesa a nikde jinde na planetě.
- Chrastavec hadcový – v Česku známý jen ze tří oblastí: Slavkovského lesa, Dolnokralovických hadců a hadců mezi Starým Ranskem a Havlíčkovou Borovou.
- Sleziník hadcový a sleziník nepravý – kapradiny vázané na hadcové štěrbiny ve skalách.
- Vřesovec pleťový – kvete už na přelomu zimy a jara, často ještě do posledního sněhu.
- Zimostrázek alpský, kociánek dvoudomý, prha arnika – další druhy, které dokreslují mozaiku zdejšího vřesoviště a suchých trávníků.
Okolní Slavkovský les přitom vypadá úplně jinak. Převládá smrk, z přirozené vegetace jsou typické bučiny a rašelinné smrčiny. Křížky jsou uprostřed toho všeho otevřený nelesní ostrov, botanická anomálie viditelná pouhým okem.
Křížky nejsou jediné, ale jsou výjimečné
Hadcové lokality v Česku existují i jinde. Na Vysočině leží slavná Mohelenská hadcová step, u Želivky chrání NPP Hadce u Želivky další hadcovou flóru. V Bavorsku má serpentinovou vegetaci komplex Woja- und Haidleite o rozloze přes 40 hektarů, ovšem rozložený do sedmi dílčích ploch.
Křížky mají v tomto kontextu dvě přednosti. Zaprvé jsou součástí Mnichovských hadců, podle AOPK největšího hadcového území v celé České republice. Zadruhé jsou mimořádně přístupné: auto zaparkujete do 250 metrů, vstup je volný a přímo od Křížků startuje naučná stezka Mnichovské hadce s plnou trasou 12 kilometrů i kratší variantou.
Kdy vyrazit a co čekat
Nejlepší okna pro návštěvu jsou dvě. Časné jaro, kdy kvete vřesovec pleťový ještě do zbytků sněhu, to znamená dramatický kontrast fialových květů a bílé pokrývky. A pozdní léto, kdy dominuje vřes obecný a kvetou byliny jako prha arnika. Začátek léta zase nabídne nejširší spektrum zelených hadcových specialistů.
Jedna poznámka k historii samotných křížů: dva kamenné jsou pravděpodobně původní z roku 1849, třetí je dnes nahrazen dřevěným. Stojí na nejvyšším bodě skalního výchozu a daly celé lokalitě jméno. Ale skutečný důvod, proč sem stojí za to přijet, leží pod nimi, v tmavé hornině, která tu už stovky milionů let tiše diktuje, co smí růst a co ne.