Klíšťata přenáší četná závažná onemocnění. Současně není pravdou, že na ně můžete narazit jen v lese nebo jinde v přírodě. Zeleň a stromy jsou i ve městech, klíšťata tudíž také.
Kdo je jejich zákeřným útokem ohrožen nejvíc? Jak se ukazuje, tito malí pavoukovci mají ve zvláštní oblibě jednu konkrétní krevní skupinu. Valná většina klíšťat se začíná krmit záhy po zahájení jara, což představuje nenápadnou hrozbu pro naše zdraví. Nenápadnou, nikoli však zanedbatelnou. Máme je totiž zvykově spojena hlavně s lesem nebo výlety do přírody. Problém je, že i město nabízí dost zeleně, kde mohou klíšťata bez problémů číhat.
Kdo je v hledáčku a kdo tolik ne?
Dle vědců mají pak dokonce preference stran toho, na koho se upnou nejčastěji. Kdo by si měl tedy dát zvláštní pozor? Podle statistik odborníků z brněnské Masarykovy univerzity jdou klíšťata nejčastěji po lidech s krevní skupinou A. Na druhé straně spektra jsou lidé se skupinou B, jsou tedy nejvíce v bezpečí. Neznamená to ovšem, že by zrovna oni měli opustit veškerá preventivní opatření. Nejmenší preference neznamená absenci rizika.
Nutno také podotknout, že útoky klíšťat nejsou omezeny roční dobou. Nemusí padat ze stromů, skrývají se i ve vysoké trávě, keřích nebo na kmenech stromů. Zpravidla útočí brzo ráno, dokud je vzduch ještě trochu vlhký. Aktivní jsou pak opět po 15. hodině odpoledne. Na lidech je přitom přitahuje především zápach potu a teplo, zpocený turista v přírodě je tedy ideální kombinace. Klíšťata přitom nemají oči, jen pachové receptory v nožkách.
Co dělat při blízkém setkání?
V zásadě lze říct, že čím jste v přírodě zpocenější, tím více jste vůči tomuto hmyzu zranitelnější. Jak si tedy počínat v momentě, kdy ho na sobě najdete? Ideální postup je co nejdříve vyhledat lékaře. Klíště lze samozřejmě lidově řečeno „vykroutit“, tento pohyb chce ale určitou praxi. V opačném případě (a v suchém prostředí) se vystavujete riziku, že ho kousek zůstane v kůži. Vždy je tedy lepší speciální nástroj nebo kvalifikace.
Klíště se dá vytáhnout také plastovou pinzetou. Rozhodně se tohoto parazita nesnažte rozmačkat prsty. S velkou pravděpodobností si tak přivodíte erytém, otoky a další zdravotní komplikace. Málo lidí ví, že proti klíšťaty přenášeným nemocem se dá očkovat. Respektive proti jedné z nich, tedy encefalitidě. Přenáší také lymskou boreliózu, proti které však vakcína neexistuje. Nejde o jednorázovou záležitost, základní cyklus sestává z několika dávek.
Prvenství, očkování, postižení
Česká republika drží smutný prim v nejvyšším počtu hlášených případů klíšťové encefalitidy ze všech zemí Evropské unie. Toto onemocnění s sebou nese nutnost hospitalizace trvající obvykle 2–3 týdny. S tím je spojená dlouhodobá pracovní neschopnost, což znamená i delší výpadek příjmů. Nezřídka si také odnesete trvalé zdravotní následky. I po vyléčení totiž můžete trpět neurologickými problémy, nejvážnějším je částečná obrna.
Za zmínku stojí, že nakažení touto chorobou není možné jen od samotného přisátí klíštěte. Lze ji dostat také po požití tepelně neupraveného (nepasterizovaného) mléka od infikovaného zvířete. To samé platí i pro další výrobky z tohoto mléka, nejedná se ovšem o časté případy. Virus se nejdříve dostává do okolí samotné rány, poté však i dále do organismu. Nejzávažnější následky pak čekejte tehdy, když napadne přímo mozek.