Proč hadi v zajetí syčí méně než ti ve volné přírodě? Tento zvuk nevydávají pomocí jazyka, jak si mnozí myslí

O hadech koluje řada pověr a polopravd. Tvrzení, že se hadi syčením navzájem dorozumívají, je jedním z nich. Skutečný význam hadího syčení je totiž úplně jiný.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

V rámci dlouhodobého výzkumu vědci dosud odhalili přes 3 600 druhů hadů, z toho kolem 410 jedovatých. Česká republika je poté domovem pouze 5 hadích druhů (užovka obojková, užovka hladká, užovka podplamatá, užovka stromová a zmije obecná), které spadají do dvou čeledí. Ačkoliv v tuzemsku žije pouze jeden jedovatý druh, řada lidí se obává setkání s kterýmkoliv hadem. Jakmile lidé slyší charakteristické hadí syčení, začínají panikařit, aniž by vlastně věděli, co doopravdy znamená.

Situace, v nichž hadi syčí

Typický syčivý zvuk, který hadi vydávají, řada lidí přisuzuje jejich vzájemné komunikaci. To je ovšem chyba. Hadi syčí ze zcela jiných důvodů. Sykot je určen jiným živočichům než dalším hadům – ti se totiž ve skutečnosti navzájem ani neslyší. Frekvence syčivého zvuku je pro ně příliš vysoká, proto ji nezaznamenají. Sykot tedy neslouží ke sdělování informací, ani se nemění v závislosti na situaci. Jeho hlavním účelem je obrana. Možná jste se setkali s poznatkem, že hadi žijící v zajetí syčí mnohem méně, než ti, kteří žijí ve volné přírodě.

Je to z toho důvodu, že volně žijící hadi se setkávají s nebezpečnými a stresujícími situacemi mnohem častěji, než hadi žijící v zajetí. Syčení je poté jejich obrannou reakcí – potenciální hrozbu se jím snaží varovat, či rovnou zastrašit. Jestliže na vás syčí „ochočený“ had, může to mít tři další důvody. Prvním z nich je strach (například ho vylekáte nečekaným zvednutím), druhým mrzutost (kupříkladu nemá náladu na vaše doteky) a třetím je vztek.

Hadi k syčení jazyk nepotřebují

Možná vás nyní zajímá, jak vlastně hadi syčivý zvuk vydávají. Pro člověka je vyslovení písmene es podmíněno přesnou polohou jazyka, ovšem hadi dokážou syčet nezávisle na tom, jak s jazykem pohybují. Je to z toho důvodu, že syčivý zvuk, který vydávají, není tónem, ale je to pouze vzduch procházející úzkým otvorem. Hadi mají, stejně jako lidé, hlasivky (glottis) a hlasivkovou štěrbinu (rima glottidis). Hlasivky se napínají působením hrtanových svalů, čímž se vzájemně přibližují a oddalují.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Napnuté – přiblížené – hlasivky vytvoří úzkou štěrbinu, která se rozechvěje proudem vzduchu při výdechu. Hadi mohou vydechovat velmi dlouho (zadní polovina jedné z jejich plic slouží pouze k uložení vzduchu), což jim umožňuje nepřetržitě syčet a při tom hýbat jazykem dle libosti. Intenzitu sykotu hadi poté mění stažením žeber, kdy z plic vytlačí více vzduchu naráz. Jazyk poté používají ke shromažďování informací o svém okolí.

Kdy naposledy jste slyšeli hada syčet?

Zdroj: ScienceDirect

Diskuze Vstoupit do diskuze
70 lidí právě čte
Zobrazit další články