Stonožka o velikosti auta: Archeologové objevili fosilii největšího členovce v historii, po zemi se pohyboval před 300 miliony let

Pokud byste se před 300 miliony lety procházeli po planetě Zemi, mohli byste narazit na živočicha vypadajícího jako ztělesněná noční můra. Stonožku dlouhou přes 2,5 metru o hmotnosti kolem 50 kilogramů. Existenci takto velkých členovců dokládají nedávné archeologické nálezy. Tvor, který je označován jako Arthropleura, je vědcům znám již delší dobu. Ale dosud neměli důkazy, že mohl být tak veliký, a řadu domněnek i jeho životě musí poopravit.

Za nálezem stoji shoda náhod

Nové informace přinesla zkamenělina tvora, která byla nalezena v v Northumberlandu v Anglii. Všemu napomohla náhoda. Zkamenělina se totiž nacházela v místech, kde se běžně podobné nálezy nevyskytují a nikdo ji tedy nehledal. Byla v balvanu, který se utrhl ze srázu a praskl tak, že odhalil zkamenělého tvora. A náhodou měl cestu kolem jeden z doktorandů studia archeologie, který si ho všiml.

Nejedná se přímo o zkamenělinu tvora, ale o zkamenělinu jeho schránky, kterou svlékl, když mu byla malá. I tak jde o nesmírně vzácný objev, protože většina těchto schránek se rychle rozpadla a nezanechala žádné stopy. Tato shodou příznivých okolností nikoli a odhalila mnoho nových informací. O Arthropleurách totiž vědci vědí již asi 170 let a domnívali se, že mohou dorůstat až délky dvou metrů. Jejich odhad se nyní ukázal jako chybný.

Poopravené odhady velikosti nebo počtu nohou

Nalezený exemplář totiž měří 2,63 metru a má 55 centimetrů na šířku. Jeho hmotnost byla kolem 50 kilogramů. I tak stále vědci mnoho nevědí, například přesný tvar hlavy živočicha. Ani to, kolik měl vlastně nohou. Zmíněný nález dokládá existencí 20 končetin. Odhady mluví o 32, ale mohlo jich být i dvojnásobek. Neví se ani, čím se živočichové živili. Pravděpodobně různou rostlinnou stravou jakou byla semena, ale mohlo se klidně jednat i o predátory.

iZdroj fotografie: S vědomím Neil Davies

Na základě dřívějších nálezů, především v Německu, se archeologové domnívali, že stonožky žily v bažinatém terénu, že kterého se poté vytvořila ložiska uhlí. Ovšem místo, kde byly nalezeny pozůstatky největší z nich, se tomu vymyká. V době karbonu se nalézalo poblíž rovníku a byly zde volné lesy. Proto je nutné domněnky o nich přehodnotit. Stejně jako skutečnosti, proč mohly dosahovat takové velikosti.

V minulosti to bylo přičítáno především velké koncentraci kyslíku v tehdejší atmosféře. Ovšem poslední výzkumy naznačují, že v době života tohoto hmyzu, tedy zhruba přes 300 miliony let, byla jeho koncentrace jen o málo vyšší. Ani důvody jejich vyhynutí před asi 250 miliony let nejsou zcela jasné. Je možné, že je překonali dokonalejší plazi a nastalo období dinosaurů.