Fotopast v Číně zachytila unikát, tygřici s pěti mláďaty. Za výjimkou stojí růst populace v chráněném koridoru

Infračervená kamera v čínském národním parku zachytila v listopadu 2025 tygřici ussurijskou s pěti mláďaty, první takto zdokumentovaný případ v zemi.

Foto: PxHere

Záběr trvá přes pět minut. Dospělá tygřice prochází záběrem jako první, za ní se jeden po druhém vynořují mláďata. Jedno, dvě, tři, a pak ještě další dvě. Kamera běží dál, celá šestice je pohromadě. Čínská státní správa lesů a pastvin zveřejnila video na přelomu roku a označila ho za historicky první doložený případ pěti mláďat u volně žijící tygřice ussurijské v Číně.

Proč pět mláďat překvapuje i biology

Tygřice ussurijská rodí v průměru dvě až čtyři mláďata. Podle Smithsonian National Zoo je teoretické rozpětí jedno až sedm, ale v divočině, kde matka loví sama a kořist není neomezená, bývají běžné spíš vrhy o dvou až třech. San Diego Zoo doplňuje, že u velkých vrhů obvykle všechna mláďata nepřežijí a nakonec prosperují jen dvě. Čínské úřady uvádějí, že čtyři mláďata jsou u volně žijících amurských tygrů velmi vzácná. Pět je rekord.

A nebyla to jediná překvapivá rodina. Ve stejném měsíci, přibližně pět kilometrů vzdušnou čarou od první lokality, zachytil monitoring i jinou tygřici se čtyřmi mláďaty. V oblasti o rozloze zhruba 20 km² tak podle dat parku dlouhodobě žije nejméně pět dospělých tygrů a devět mláďat.

Kamera, která umí čekat

Klíčový detail, bez kterého by záběr nevznikl: nešlo o běžnou fotopast s krátkým záznamem. Park používá takzvané výstražné infračervené kamery s okamžitým přenosem dat. Po spuštění pohybovým čidlem dokážou natáčet déle než pět minut v kuse, dost na to, aby se do jednoho souvislého videa vešla celá rodina. Systém je součástí sítě přes 21 tisíc napojených kamer, které v reálném čase varují hlídky i okolní vesnice.

Právě díky tomuto systému přišlo i potvrzení, že mláďata přežívají. Koncem února 2026 čínská státní televize CCTV odvysílala další záznam téže rodiny; všech pět mláďat bylo pohromadě. Minimálně tři měsíce po prvním záchytu tedy celá šestice žila.

Od 27 k 72, a přesto na hraně

Národní park tygra a levharta leží na pomezí provincií Ťi-lin a Chej-lung-ťiang, na ploše 14 612 km² u hranic s Ruskem a Severní Koreou. Východní částí navazuje na ruský park Země levharta, s nímž sdílí přes 280 kilometrů hranice. Když byl v roce 2017 oficiálně založen, monitoring v něm evidoval 27 tygrů. K 29. červenci 2026 čínská státní správa uvádí 72 tygrů a 115 amurských levhartů.

Čísla ale vyžadují kontext. Nezávislá organizace WCS uvádí jako „poslední robustní odhad“ přes 26 tygrů v severovýchodní Číně v roce 2018, přičemž připouští, že park v roce 2024 hlásil 70 kusů, včetně jedinců s teritorii zasahujícími do Ruska. Metodiky se liší, roky se liší a přeshraniční tygři se počítají obtížně. Zjevný rozpor to není, ale ani přímé srovnání.

Rusko zůstává hlavní baštou poddruhu. Studie z roku 2024 odhaduje tamní populaci na více než 750 jedinců. V jihozápadním Přímoří, tedy v oblasti přímo navazující na čínský park, zimní stopovací průzkum z let 2021–2022 evidoval 58 tygrů včetně mláďat. Čínských 72 je tedy stále zlomek celkové populace, a právě proto je přeshraniční propojení tak zásadní.

Genetická past uprostřed dobrých zpráv

Tady se příběh komplikuje. Studie publikovaná v Scientific Reports v roce 2024 analyzovala genetický stav izolované přeshraniční populace a dospěla k znepokojivému číslu: efektivní velikost populace, tedy počet jedinců, kteří se skutečně podílejí na reprodukci a předávají geny, odhadla na pouhých 7,6. Téměř třetina zkoumaných jedinců vykazovala střední nebo vysoký koeficient příbuznosti.

Co to znamená prakticky? I když absolutní počet tygrů roste, genetická diverzita může klesat. Hromadí se škodlivé mutace, mláďata mohou mít nižší kondici, výběr partnerů se zužuje. Bez řízeného genového toku, tedy bez toho, aby se čínská populace pravidelně míchala s početnější ruskou, hrozí populační kolaps i při rostoucích číslech.

Pět mláďat jedné tygřice je v tomto světle dvojsečné. Na jedné straně důkaz, že krajina dokáže uživit velkou rodinu a že ochrana funguje reprodukčně. Na straně druhé otázka, zda otec těch mláďat není příbuzný s matkou a zda se rekordní vrh nestane ilustrací problému, který statistika zatím neodhalila.

Dvacet tisíc lidí mezi tygry

Park není prázdná divočina. Uvnitř jeho hranic žije kolem 20 tisíc obyvatel. Soužití s tygry znamená výstrahy do mobilů, vyhýbání se rizikovým trasám a kompenzace škod vyplácené do 15 pracovních dnů. WWF uvádí, že pět výstražných kamer u vesnic odeslalo 98 alertů a že v roce 2025 proběhlo 624 hlídkových pochůzek zaměřených na odstraňování ok a prevenci pytláctví. Čínská státní správa dříve uváděla i více než 10 tisíc veřejně prospěšných pracovních míst navázaných na ochranu území.

Za zmínku stojí, že tygra ussurijského chová i Zoo Praha; podle posledního veřejně dostupného přehledu stavů za rok 2023 šlo o pár v rámci evropského záchovného programu EAZA. Přímá vazba na divokou čínsko-ruskou populaci ale doložená není; pražští tygři představují spíš záložní evropskou chovnou linii.