Klíšťata jsou tichými teroristy přenášejícími nejrůznější choroby, existuje ovšem několik způsobů, jak se setkání s nimi vyhnout.
Pokud chodíte často do hor, do lesa a do přírody obecně, určitě jste na sobě někdy už klíště zachytili. Tito droboučcí průvodci turistů číhají prakticky všude, a to po většinu roku. Největším problémem spojeným s klíšťaty je to, že jsou přenašeči mnoha velmi rizikových chorob, především klíšťovou encefalitidu a lymské boreliózy. Naštěstí existuje několik poměrně prověřených cest, jak se setkání s těmito parazity vyhnout, případně si jich všimnout velmi brzo.
Světlé barvy a zakrytá kůže
Pokud jste na výpravě do hor nebo na lesní cestě, snažte se jít jejím středem. Nepohybujte se na kraji pěšin, kde je vyšší travní porost, jelikož zde mají klíšťata výhodnou pozici. Vezměte si na sebe oblečení bílé barvy, nebo obecně něco světlejšího. Klíšťata jsou černé tečky, a tudíž jsou na světlém povrchu mnohem lépe viditelná. Chraňte si nejen končetiny, ale i obličej, ideálně repelentem. Je omylem myslet si, že vaše tváře klíšťata nezajímají.
K základním zásadám oblékání do přírody patří také vysoké ponožky, a to skutečně vytažené co nejvýše. Čím větší část těla zakryjete látkou, tím hůře pro klíšťata. Kromě toho repelent není jen na obličej a holou kůži, postříkejte si jím i oblečení, aby ve „filtru“ na vašem těle nebyla mezera. Když budete následně kontrolovat svoje tělo kvůli štípancům, zaměřte se na tmavá a vlhká místa jako podpaží, podkolenní jamky a místa kolem lemu prádla. Taková podprsenka je pro klíště ideální místo.
Sprcha jako hlavní zbraň
Kontrola klíšťat, jakmile dorazíte domů, je nejlepší celotělová a ideálně s pinzetou v ruce. Voda samotná moc nezmůže, protože nedostane klíšťata z míst, kde jsou zakousnutá. Ovšem sprcha je místem, kde si tělo můžeme pořádně prohlédnout, a díky hmatu narazíme na nerovnosti i v místech, která si zrakem zkontrolovat nedokážeme. Proto sprchu po návratu z vnějšího terénu neodkládejte. Kromě samotné očisty se věnujte pátrání po těchto drobných parazitech.
Asi nejhorší přístup – a tedy největší útěcha klíšťat – je lidská nepozornost. Obecně jsme přesvědčení, že klíšťata potkáme pouze v lese a jen v některých obdobích roku. Jenže stačí i pár stromů a travní plocha v městském parku a máme na sobě „návštěvníka“. Sezóna klíšťat začíná obecně v březnu či dubnu, ovšem v případě teplejší zimy se mohou probudit i dříve. A s pomalu rostoucími teplotami během roku začíná být otázkou spíše to, kdy jejich sezóna není.
Zdroj: Health