Břestecká skála vznikla z odolných flyšových pískovců a slepenců Chřibů. Leží u Buchlova, přesto tu bývá klid

Pískovcový hřbet v centrálních Chřibech stojí jen 2,5 km od hradu Buchlov, hlavní proud turistů ho ale pravidelně míjí.

Foto: CalaLoh - licence CC BY-SA 3.0

Kdo zná Buchlov, zná fronty na parkovišti, hlasy průvodců na nádvoří a výhledy, kvůli kterým sem ročně míří desetitisíce lidí. O kus dál po červené značce ale les zhoustne, stezka se zvedne do prudšího stoupání a najednou se z bukového porostu vynoří členitý skalní hřbet. Žádné hradní zdi, žádné vstupné, žádný dav. Břestecká skála je jiný typ zážitku, komorní, geologicky koncentrovaný a překvapivě málo navštěvovaný. Přitom to, co se tu za desítky milionů let odehrálo v hornině, stojí za pozornost minimálně stejně jako středověké zdivo na protějším kopci.

Mořské dno, které přežilo erozi

Chřiby nejsou žulové ani vápencové pohoří. Patří k flyšovému pásmu Vnějších Západních Karpat, tedy k území, jehož podloží tvoří vrstvy mořských usazenin střídajících pískovce a jílovce. Břestecká skála vznikla z takzvaných lukovských vrstev paleocenního stáří, řazených k račanské jednotce magurského flyše. V praxi to znamená horniny staré zhruba 60 milionů let, které se usazovaly na dně moře, jež kdysi pokrývalo velkou část dnešní Moravy.

Ne všechny vrstvy ale odolávají erozi stejně. Hrubozrnné pískovce a slepence, tedy zpevněné horniny z valounů a písku, jsou tvrdší než okolní jílovce. Právě ony po milionech let zvětrávání a odnosu vystoupily z terénu jako skalní hřbet na jihozápadním úbočí vrchu Komínek (455,8 m n. m.). Mrazové procesy pak dotvarovaly srub, věžky i drobnou puklinovou jeskyni. Podle České geologické služby se útvar dělí na tři pojmenované části: Hlavní kámen, Plotnu a Východní věžku. Na povrchu pískovce jsou patrné mikrotvary zvětrávání, miskovité výklenky a nikové prohlubně, které na malém prostoru připomínají, co v jiných částech Česka nabízejí až rozlehlá skalní města.

Chráněná památka od roku 2002

Břestecká skála získala statut přírodní památky v roce 2002. Předmětem ochrany přitom není jen geologie. Na skalních výchozech roste reliktní borovice lesní, v okolním lese se zachovala původní karpatská ostřicová dubohabřina. Z rostlin tu najdete okrotici bílou, dřín jarní, česnek šerý horský nebo křivatec žlutý. Z brouků jsou doloženi zlatohlávek skvostný, roháč obecný a několik vzácných druhů tesaříků; z ptáků lejsek šedý, žluva hajní nebo krkavec velký.

Lokalita spadá pod správu Zlínského kraje a je zároveň součástí Přírodního parku Chřiby, evropsky významné lokality Chřiby i nadregionálního biocentra Buchlovské lesy. Aktuální plán péče na období 2024–2033 pojmenovává hlavní rizika otevřeně:

• Turistická návštěvnost, sešlap vegetace, eroze, odpadky a riziko požáru.
• Lezecké aktivity, mechanické poškozování měkkého pískovce.
• Přemnožená zvěř, omezuje přirozenou obnovu lesa.
• Nepůvodní dřeviny, smrk, modřín a akát, které mění charakter lesního společenstva.

Plán počítá s podporou přirozené druhové skladby, ponecháváním mrtvého dřeva, případným oplocením obnovy a usměrněním návštěvnosti. Klid na Břestecké skále tedy není samozřejmost, je to stav, o který se musí aktivně pečovat.

Jak se tam dostat a co čekat

Důležité upřesnění: „u Buchlova“ neznamená za rohem hradní brány. Od hradu Buchlov je to po značených trasách zhruba 2 až 2,5 km pěšky. Skála leží v katastru obce Břestek, asi 1,5 km severozápadně od zástavby. Přístup je celoročně volný a bezplatný.

Prakticky existují dvě hlavní varianty nástupu. Zaparkovat u penzionu Pod Břesteckou skálou a dojít přibližně 500 metrů, nebo dojet k rozcestí červené a zelené turistické trasy a pokračovat 400 metrů po červené odbočce. Veřejnou dopravou funguje zastávka Břestek, Chabaně. Obec Břestek navíc v roce 2026 oznámila projekt nového parkoviště pro návštěvníky okolních turistických cílů.

Terén je členitý a výstup ke skále prudší, pro kočárky nebo bezbariérový pohyb se místo nehodí. Po dešti a v zimě je potřeba zvýšená opatrnost. Horolezci by měli vědět, že Český horolezecký svaz zakazuje lezení od ledna do konce března kvůli měkkému pískovci, na Plotně je lezení zakázáno celoročně a prvovýstupy vyžadují souhlas správce.

Kdy přijet a proč právě sem

Nejlepší období je jaro, kdy teplomilná květena na skalních výchozech kvete a listnatý les ještě propouští světlo. Druhá ideální sezóna je časný podzim, fotogenický les, příjemnější teploty a menší návštěvnost než v létě. V okolí jsou navíc doložené stopy prehistorického osídlení z období neolitu, takže krajina kolem Břestecké skály má hloubku přesahující i tu geologickou.

Kdo už zná Buchlov a hledá důvod vrátit se do Chřibů, tady ho najde. Žádná monumentální kulisa, žádný velký příběh hradních pánů. Jen šedesát milionů let starý pískovcový hřbet v bukovém lese, kde je slyšet hlavně vítr a žluva.