Ayam Cemani – slepice za 60 000 Kč. Genetická mutace z Jávy vytvořila slepici černou zevnitř i zvenku
Peří, kůže, svalovina, kosti i orgány, všechno černé. A přesto nejde o žádné kouzlo, ale o jednu přestavbu na dvacátém chromozomu.
Obsah článku
Když řežete kuře Ayam Cemani, nůž projde černou kůží do černého masa a narazí na černou kost. Jazyk, patro, hřeben, laloky, vše v odstínech inkoustu. Není to barvivo v krmivu ani šlechtitelský trik s nátěrem. Je to fibromelanóza, genetická odchylka, která nutí tělo ukládat melanin tam, kam u běžného kura domácího nemá přístup. Plemeno pochází z oblasti Kedu ve střední Jávě a po staletí sloužilo v místních rituálech jako obětní zvíře. Dnes se prodává jako jedna z nejdražších slepic světa. Jenže ta cena má háček.
Černá až na kost, ale ne všude
Označení „černá zevnitř i zvenku“ není metafora, ale není ani absolutní. Fibromelanóza zasahuje pojivové tkáně, svalovinu, periosteum kostí a řadu vnitřních orgánů. Krev ovšem zůstává červená, její barvu určuje hemoglobin v červených krvinkách, a ten s melaninem nemá nic společného. Stejně tak vejce: skořápka má krémový až lehce narůžovělý odstín, protože její pigmentaci řídí jiná fyziologická dráha, a to protoporfyrin a biliverdin ve skořápkové žláze, nikoli melanocyty v kůži.
Důležité je i to, že ne každý kus Ayam Cemani vypadá jako z učebnice. Chovatelské standardy počítají s barevnými úniky, pročervenalým hřebenem, světlejšími drápy, růžovými skvrnami v tlamě. Skutečně dokonale černý exemplář bez jediného barevného „útěku“ je vzácnost i uvnitř plemene.
Gen EDN3 a chromozom 20
Za vším přitom stojí komplexní přestavba a duplikace oblasti zahrnující gen EDN3 na chromozomu 20. Tento gen kóduje endotelin 3, signální molekulu, která během embryonálního vývoje řídí migraci a množení melanoblastů, buněk, z nichž vznikají pigmentové buňky. Duplikace oblasti zvyšuje expresi EDN3 natolik, že melanocyty osídlí i tkáně, kde u normálního kuřete chybí.
Genetická studie publikovaná v PLOS Genetics v roce 2011 poprvé popsala tento mechanismus a ukázala, že stejná přestavba stojí i za tmavou pigmentací hedvábniček. Pozdější práce z roku 2017 v PLOS ONE pak naznačila, že samotná mutace pravděpodobně nevznikla přímo na Jávě, ale dříve v asijské populaci předků kura domácího. Na Jávě se z ní teprve selekcí ustálilo konkrétní plemeno.
Od hedvábničky se Ayam Cemani liší zásadně exteriérem: má tvrdé, hladké peří, lehký „bojový“ typ postavy, jednoduchý listový hřeben a čtyři prsty. Hedvábnička je chmýřitá, kulatá a má jiný typ hřebene. Princip černé je sdílený. Výsledek ne.
Z Jávy přes Nizozemsko do Česka
Dohledatelný začátek evropské linie vede k nizozemskému chovateli Janu Steverinkovi, který mezi lety 1998 a 2000 dovezl násadová vejce přímo z Indonésie. První líhnutí měla mizerné výsledky: tropické plemeno, dlouhá cesta, minimální zkušenosti s inkubací. Přesto se podařilo založit chovnou základnu a v roce 2003 vznikl v Nizozemsku první evropský standard. Do USA se Ayam Cemani dostala legálně až v roce 2014, kdy americká farma Greenfire Farms uskutečnila první certifikovaný import.
Šíření brzdilo několik faktorů najednou: nízká líhnivost dovezených vajec, omezená nabídka kvalitních zvířat, dovozní restrikce kvůli ptačí chřipce a samozřejmě cena. V amerických médiích se opakovaně citovaly částky kolem 2 500 dolarů za dospělý kus. A právě tady se zrodil mýtus „nejdražší slepice světa“.
Co říká český trh
Mediálně citovaných 60 000 Kč za jednu slepici dává smysl jako horní hranice za výjimečný chovný nebo importní exemplář s prokazatelnou linií a dokonalou pigmentací. Běžná česká realita je o řád jinde.
Sonda do aktuálních inzercí z června 2026 ukazuje následující obraz:
| Kategorie | Cenové rozpětí |
|---|---|
| Násadová vejce | 30–50 Kč/ks |
| Kuřata | 100–270 Kč |
| Kohouti | 150–650 Kč |
| Chovný kmen (4+1) | kolem 2 000 Kč |
Zdroj: nabídky na iFauna a Bazoš, květen–červen 2026.
Háček je v kvalitě. Za 150 Kč koupíte kohouta, ale těžko špičkově pigmentovaného jedince bez barevných úniků, s doloženým původem a výstavním vedením. Kdo chce opravdu standardového Ayam Cemani (černou tlamu, černé drápy, žádnou cizí barvu v peří), musí hledat u specializovaných chovatelů a počítat s vyšší cenou. Varovné znaky při nákupu: růžová v tlamě, pročervenalý hřeben, světlé drápy, hedvábné peří nebo inzerát plný „mystických“ frází bez jediného chovatelského údaje.
Okrasná rarita, ne nosnice na dvorek
Užitkově Ayam Cemani nikoho neohromí. Publikované údaje o snášce kolísají od 60 vajec ročně u indonéských linií po 100–150 u evropských chovů. Pro srovnání: komerční nosnice Hy-Line Brown se blíží 500 vejcím za necelé dva roky a americký průměr ve velkochovech činí 288 vajec na nosnici ročně. Maso je jedlé – čeští chovatelé popisují chuť připomínající divočinu, ale jateční hmotnost kohouta kolem 2–2,5 kg z Ayam Cemani nedělá masné plemeno.
České zimy plemeno zvládne bez tropického skleníku, stačí suché, klidné ustájení. V mrazech ale může být citlivější na respirační problémy a snáška klesá. Jde o odolné, ale ne bezúdržbové zvíře.
Ayam Cemani je sběratelská koupě, genetická kuriozita a chovatelská výzva v jednom. Kdo hledá vejce ke snídani, ať sáhne jinam. Kdo chce na dvorku zvíře, které vypadá, jako by ho vyřezal z obsidiánu, a je ochoten investovat čas do ověření linie, ten si černou slepici z Kedu užije.