V hlubinách antarktických jeskyní číhají neznámí tvorové. Vědci jsou uchváceni a vyděšení zároveň

Je tomu už několik let, co badatelé důkladně zkoumali jeskyně, které roztály v antarktickém ledu. Nalezli zde stopy flóry a fauny patřící druhům, které jsou pro vědu zcela nové.

i Zdroj fotografie: iStock
                   

Antarktidu si mnoho lidí stále představuje jako ledovou pustinu bez života. To má ovšem k pravdě velmi daleko. Poslední výzkumy ukazují, že na jižním pólu panuje opravdu značná biodiverzita. Jediný rozdíl je v tom, že tato fauna i flóra přebývá hlavně pod ledem. Vědci z Australské národní univerzity tu objevili rozsáhlé jeskynní komplexy. Ty obklopují jednu z místních aktivních sopek. Ano, i tady jsou aktivní sopky.

Pestrý život v ledových hlubinách

Badatelský tým je toho názoru, že klima uvnitř sítě jeskyní je natolik teplé, aby spolehlivě podpořilo mnohé rostlinné i živočišné druhy. V roce 2019 studovali vědci Mount Erebus, aktivní sopku nacházející se na Rossově ostrově. Přitom zde objevili rozsáhlý jeskynní systém, který v ledu vytvořila sopečná pára. Následný průzkum přinesl mnoho vzorků DNA, které odpovídají řasám, mechům i některým drobným bezobratlým.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Znamená to, že zde mohou být i další rostlinné nebo živočišné druhy, které badatelé dosud vůbec neznají a jež nebyly klasifikovány. „Výsledky naší práce poskytují velmi zajímavou představu o tom, co všechno by mohlo žít v Antarktidě, i když hluboko pod ledem,“ uvádí vedoucí týmu Karidwen Fraser. Další fáze průzkumu bude mnohem delší výprava do ještě větších hloubek těchto jeskyní. Cílem je získat další vzorky a také přesnější představu o místě.

Jedinečné ekosystémy, které jen čekají

Podle některých badatelů mohou v hlubinách těchto tunelů existovat zcela jedinečné ekosystémy. A to celé je pouze začátek, protože vědci v této chvíli vědí o 15 aktivních sopkách na území ledového kontinentu. Je tedy velmi pravděpodobné, že bude podobnou sítí subglaciálních jeskyní obklopena úplně každá z nich. Každá by tedy mohla skrývat organické poklady, které dosud čekají na své objevení a vědecké zařazení.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Název Antarktida pochází z řečtiny a v překladu znamená „naproti Arktidě“. V přeneseném významu se tedy dá mluvit o „protějšku severu“. Jde tak zároveň o kontinent a také pojmenování polární oblasti kolem jižního pólu naší planety. Jak krajina, tak i podnebí jsou tu natolik tvrdé, že se zde žádní lidé trvale neusadili. Jedinými dlouhodobějšími obyvateli jsou členové vědeckých týmů, kteří tu bádají a pracují na výzkumných projektech.

Politická pozice a dřívější zalesnění

Smluvní systém zmrazuje veškeré nároky států na tento kontinent, což zakazuje jakékoli vojenské využití či těžbu nerostných surovin. Do roku 2012 vzneslo na území svůj potenciální nárok už 7 států, tyto požadavky jsou však smlouvou zastaveny. Před desítkami milionů let tu ovšem nebyla ledová pustina, ale husté a rozsáhlé lesy. Během křídy – před 145–60 miliony let – byl kontinent výrazně teplejší, než je tomu v dnešní době. Pak se objevil led.

S počátkem oligocénu před 34 miliony let došlo k výraznému zalednění a tehdy se také Antarktida oddělila od Ameriky. Led zde zůstává bez přestávky už 14 milionů let, což je déle než veškeré předpoklady. Vnitrozemí kontinentu patřilo ještě ve 20. století k jednomu z posledních neprozkoumaných míst na Zemi. V roce 1911 nakonec dosáhla pólu výprava Roalda Amundsena. Dorazily i další expedice, někteří členové však následně zahynuli.

Do jaké největší pustiny jste se kdy dostali?

Zdroj: Wired
Diskuze Vstoupit do diskuze
128 lidí právě čte
Zobrazit další články