Zajímavé zjištění vědců. Miliardy blesků mohly nastartovat život na Zemi

Vývoj života na Zemi není už žádnou neznámou, ovšem samotná biogeneze, tedy jeho vznik, je něco, co stále vyvolává dostatek otázek. Víme, že na Zemi existovala jakási pravěká „polévka“, tedy soubor potřebných látek, ze kterých mohl zárodek života – tedy první buňky – vzniknout. Jenže byl potřeba impuls, který by tohle všechno uvedl do chodu. A tady se docela nabízí věc přítomná při každém pořádném běsnění živlů.

Život na Zemi mohl začít úderem blesku

Na tomto místě se musíme omluvit Dr. Victoru Frankensteinovi, protože tak, jak u něho, to určitě nevypadalo. Ovšem podle nové studie útočily na Zemi po miliardy let doslova triliony blesků. To mohlo poskytnout nezbytný fosfor, který byl zahájením cesty života na naší planetě. Samotný fosfor nemá až takový význam, jde hlavně o to, co může vzniknout kombinací atomů fosforu se základními biologickými prvky.

iZdroj fotografie: Pixabay

Například takové fosfáty – ionty složené ze tří atomy kyslíku a jednoho fosforu, které jsou klíčové pro všechny známé formy života. Fosfáty z DNA, RNA a ATP jsou pak rozhodující složkou kostí, zubů a buněčných membrán. Před 4 miliardami let, ačkoli zde byl dostatek základního biologického materiálu, byla většina fosforu vázána v nerozpustných skalách, takže se nemohl kombinovat práv do organických fosfátů.

Kde se tedy na Zemi vzala kritická složka?

Jedna teorie se drží toho, že se sem fosfor dostal v meteoritu, který obsahoval minerály bohaté na fosfor a rozpustné ve vodě. To by mohlo vytvořit ty správné podmínky pro zrod základního života. Ovšem v době, o kterou nám jde, podle výzkumů bombardování meteority poměrně radikálně ustalo ve většině naší Sluneční soustavy, protože planety a další tělesa získávala už svůj tvar. Jenže ten fosfor už tu nejspíš byl, jen ho bylo potřeba dostat ven.

iZdroj fotografie: Pixabay

Potřebovalo to jenom trochu země, mračna a pár trilionů blesků. Údery blesků mohou zahřát povrch až na 2 760 stupňů Celsia, což vytvoří minerály, které tam předtím nebyly. Mnoho skal obsahovalo právě malá ložiska fosforových minerálů, které se právě díky „ostřelování“ mohly dostat na povrch a do volného prostoru. Dnes totiž udeří za rok do země asi 560 milionů blesků, jenže před 4 miliardami let to byla jedna až pět miliard za rok.

Zdroj: Livescience