Takový bude konec století: Průměrná roční teplota bude na naší planetě dosahovat 29 °C

V průběhu zbytku tohoto století by se kvůli stoupajícím teplotám až pětina světové populace mohla ocitnout v prostředí, které vážně ohrožuje jejich zdraví. Před čtyřiceti lety bylo takové extrémní podnebí vystaveno pouze 12 milionům lidí po celém světě. 

Velké oteplování

Země se neustále otepluje, a tato tendence se pravděpodobně bude i nadále projevovat v nadcházejících letech. Mezinárodní tým odborníků vedený Timothy Lentonem z britské Exeterské univerzity upozorňuje v novém výzkumu publikovaném v časopise Nature Sustainability, že kolem roku 2100 by mohla být pětina světové populace vystavena závažnému a potenciálně život ohrožujícímu horku. Současné trendy naznačují, že na konci tohoto století budou průměrné teploty na Zemi o 2,7 °C vyšší než v době před průmyslovou revolucí.

Klimatické změny

I když to na první pohled nemusí být dramatický nárůst, následkem bude, že více než 2 miliardy lidí se ocitne mimo oblasti s „komfortním klimatem“. Tato prostředí mohou podle vědců ohrožovat lidské zdraví. Tato situace se dotkne obyvatel mnoha regionů, jako například Indie (600 milionů postižených), Indonésie (100 milionů), Filipín a Pákistánu (80 milionů v obou případech). Jsou to oblasti, kde již nyní panují extrémně vysoké teploty. Vědci stanovili kritickou teplotní hranici na průměrných 29 °C ročně. „Tento vývoj povede ke značným změnám v obyvatelnosti povrchu naší planety, které budou velmi pravděpodobně spojené s rozsáhlými migracemi,“ vysvětluje Lenton. 

iZdroj fotografie: iStock

Mnoho následků

„Cena, kterou platíme za globální oteplování, se obvykle vyjadřuje ve finančních nákladech. Naše studie zdůrazňuje ohromnou cenu, kterou zaplatí samotní lidé svým osudem a životním stylem.“ Když průměrná roční teplota v oblastech s lidským osídlením překročí zmíněnou kritickou hranici 29 °C, podle předchozích výzkumů dochází k výraznému nárůstu úmrtnosti, poklesu produktivity práce a výnosů v zemědělství. V důsledku těchto změn se v postižených oblastech zvyšuje pravděpodobnost konfliktů a šíření infekčních chorob.