Vědci objevili novou formu ledu, která vzniká jen při uměle vyvolaných podmínkách. Umožňuje vědecké zkoumání, jež přinese dosud neobjevené možnosti

Vědecké výzkumy přišly s novým objevem, který může napomoci při zodpovězení otázek týkajících se planety Země. Rakouští chemici při laboratorních testech zjistili, že existuje tzv. led 19. Ten se nevyskytuje v přírodě, ale pouze v umělých podmínkách. A to konkrétně při extrémně nízkých teplotách a ultra vysokém tlaku.

Led 19 a jeho vlastnosti

Thomas Loerting, profesor fyzikální chemie na univerzitě v Innsbrucku, sdělil, že abychom mohli ledu přiřadit správný název, je třeba jej nejprve důkladně zanalyzovat. Přesněji řečeno zjistit, jakou má krystalovou strukturu. Při testech byly odhaleny čtyřstranné krystaly, které se neustále opakují, a proto lze novou formu ledu snáze pojmenovat – ta dostala lakonický název led 19, neboť jde o devatenáctou formu vodního ledu.

iZdroj fotografie: Freeimages

Mezi nejběžnější formy ledu na zemi patří ta šestistranná. Můžeme ji znát například jako klasické sněhové vločky. Nicméně šestistranné uspořádání je jen jedna z možných variant, které se obecně pojmenovávají jako polymorfy. Led 19 přináší nový pohled na strukturální stavbu ledu. Umožňuje tak vědecké zkoumání, které přináší dosud neobjevené možnosti.

Těžká cesta za objevem

Celý proces testování ledu začal před třemi lety. Tehdy tým profesora Loertinga vzal již známý led 15 a v laboratoři jej začal vystavovat různým podmínkám. Zvýšili bod zchlazení ledu na mínus 170 stupňů Celsia a zvýšili tlak na 2 gigapascaly. Další formu ledu tak sice vytvořili, ovšem nebyli schopni objasnit její strukturu. K tomu jim dopomohla až nová metoda – neutronová difrakce. Při ní je využit proud neutronů, který se odráží od studovaného povrchu, a na základě difrakčního vzoru je pak možno určit atomovou strukturu zkoumané látky.

iZdroj fotografie: Freeimages

Loerting vysvětlil, že struktura vodního ledu je klíčem k objevení povahy vodíkové vazby, která doposud nebyla dokonale objasněna. Dle něj je také důležité pochopit fyzikální fungování vesmírných těles, jako jsou ledoví obři Uran a Neptun a ledové měsíce Jupitera (Europa, Io a Ganymed), kde se nacházejí další ledové polymorfy. Práce na objevení ledu 19 trvala dlouhé roky, nyní je však čas začít s hledáním ledu 20.

Zdroj: Live Science