Amatérský nadšenec se domnívá, že nalezl důkaz o přítomnosti mimozemských návštěvníků na naší planetě. Obrazec v mapové aplikaci vypadá opravdu záhadně.
Aktuálně vyvolal rozruch nález kruhového útvaru na dně moře v oblasti nedaleko Peru. Obrazec je dokonce vidět na snímcích z Google Earth a nad objevem amatérského ufologa a nadšence se pozastavili i někteří odborníci. Ten nejpravděpodobnější původ obrazce ovšem vyplul najevo poměrně záhy. Samotné pozorování má na svědomí Scott Waring, který často nachází objekty, které následně prohlašuje za jasný mimozemský důkaz.
„Důkaz“ u obrovských peruánských linií
Tento „důkaz“ existence UFO lze najít nedaleko peruánské plošiny Nazca, jež je známa díky řadě obrazců viditelných z velké výšky. Jedná se o sérii obrovských geoglyfů, které byly postaveny lidmi Nazca před více jak 2 000 lety. Právě tyto obrazce jsou častým cílem konspiračních teoretiků všeho druhu, kteří tvrdí, že je musela postavit mimozemská ruka. Waring zachytil na mapě Google Earth kruh o průměru asi 6,8 kilometru, který je viditelný asi 566 kilometrů od pobřeží Limy.
Zdá se, jako by tento obrazec vystupoval z mořského dna – vypadá jako kopec či hora. S největší pravděpodobností jde však o datový artefakt. Podobně podivné tvary se na dně oceánu mohou v této nebo podobných aplikacích objevit z různých důvodů. Google totiž k mapování této vrstvy používá různé zdroje dat, ta pak mají různá rozlišení i úroveň celkových detailů. Když se všechny tyto složky spojí do jednoho celku, mohou vzniknout prapodivné obrazy.
Zavádějící smíchání dvou zdrojů
Už i vývojáři Googlu dříve upozornili na jednu zvláštnost v použitých datech, která může ke vzniku takových artefaktů vést. Může tvořit hlavně různé kopule a kopce. Mapa oceánského dna totiž vychází z map pocházejících od Scrippsova oceánografického ústavu. Tato instituce používá k mapování gravitační měření pomocí satelitů. Tato metoda mapuje v hrubých obrysech stoupání a klesání mořského dna a je známá také jako batymetrie oceánu.
Podrobnější mapa pak vzniká použitím sonarových záznamů na lodích, které směrem ke dnu vysílají zvukové pulsy. Následně zachytí jejich ozvěnu a získají z ní obraz s velmi vysokým rozlišením. V některých případech se ovšem hrubé satelitní mapování a podrobné lodní měření neshodne. Výsledný obraz pak může vypadat například jako velmi prudký kopec, či naopak velice strmý propad. Což je nejspíš i případ Waringova nálezu.
Zkreslení přílišnou horlivostí
To, co ufolog spatřil, se totiž nachází přímo uprostřed linie transektu, kterou velmi pravděpodobně procházel lodní sonar. Proto je dost dobře možné, že výsledný obraz tohoto konkrétního místa je výsledek tzv. sešití více datových zdrojů. Takové dlouhé linie jsou na mapách Google Earth k nalezení po celém dně oceánu. Občas si je ovšem příliš horlivý pozorovatel vyloží jako jasné linie ukazující na ztracené civilizace.
Prapodivné obrazy dna, jaké ukazuje aplikace Google Earth, nám dobře ilustrují to, jak málo toho o této části planety vlastně víme. Například snímky z družic pokrývají skoro celé mořské dno a dovedou rozlišit útvary a rysy až do hloubky 1,5 kilometru. Na druhé straně novodobé sonary umí odhalit detaily mnohonásobně jemnější. I tak bylo ovšem pomocí sonarů dle Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) zmapováno pouhých 5 % dna oceánu.
Co opravdu podivného jste naposledy našli na mapovací aplikaci?