Pod grónským ledem se objevily perfektně zachovalé fosilie rostlin, které byly odhaleny díky přísně tajnému projektu z dob studené války.
Během studené války byly v Grónsku sbírány vzorky zmrzlé půdy v rámci přísně tajné vojenské operace, která ovšem ukrývala ještě jedno tajemství: pohřbené fosilie, které mohou být staré miliony let. Nedávná analýza odhalila rostliny, které byly zachovány tak kvalitně, že vypadají, jako kdyby zvadly teprve včera. Příslušníci americké armády kopali v ledovém jádru Grónská během roku 1966 v rámci tajného projektu.
K čemu všemu neposlouží tajný vojenský projekt
Projekt americké armády se jmenoval Iceworm, tedy Ledový červ, a šlo v něm o výstavbu podzemní základny, která by pojala stovky nukleárních hlavic. V Grónsku by totiž byly v palebné blízkosti dostatečné pro zásah Sovětského svazu. Arktická výzkumná stanice jménem Century (Století) pak byla armádním krytím právě pro tento projekt. Jenže Iceworm se vytratil, základna zůstala opuštěná a ledové jádro zůstalo zapomenuté v mrazáku v Dánsku.
Bylo znovuobjeveno teprve v roce 2017 a vědci důkladněji prozkoumáno o dva roky později. Objevili přitom fragmenty rostlinných fosilií, které mohly kvést před miliony let. Ledový povrch Grónska je pokládán za téměř 3 miliony let starý, ovšem tyto malinké zlomky tvrdí něco jiného. Ukazují totiž, že někdy během posledního milionu let – a dost možná během posledních stovek tisíc let – na většině grónského území žádný led nebyl.
Nový pohled na historii ledové země
V dnešní době je Grónsko pokryto ledovým pláštěm, který se rozprostírá na území 1,7 milionu čtverečných kilometrů, což je asi trojnásobek rozlohy státu Texas. Nový výzkum ovšem naznačuje, že ho většina nedávno zmizela. Což není příliš dobrá zpráva pro jeho aktuální stav ve spojitosti s globálním oteplováním a rolí člověka v něm. Pokud by totiž Grónský led roztál, hladina moří by stoupla přibližně o 7 metrů.
Ve skutečnosti už vědci varovali, že tání Grónská a jeho ledu zrychluje a míří ke kritickému bodu, takže v roce 2055 by se mohla zcela změnit struktura místního počasí. Pohybujeme se tak do obecně teplejšího počasí v budoucnosti. Klima je křehká rovnováha a tání obrovských ledovců, které způsobuje zvýšení hladin moří, může ve výsledku zaplavit nejhustěji osídlené oblasti naší planety.