Co by se stalo, kdyby měl Měsíc dopadnout na Zemi? Již při poloviční vzdálenosti by došlo k neodvratitelné katastrofě

Měsíc je všem lidem notoricky známý; ostatně setkáváte se s ním denně, kdy ho můžete pozorovat na noční obloze (a někdy i během světlé části dne). Je jedinou přirozenou družicí Země a naši planetu obíhá ve vzdálenosti 384 403 kilometrů. Co do velikosti je oproti Zemi přibližně čtvrtinový. Hmotností se nicméně výrazně liší – Měsíc je o více než 98 % lehčí. I přesto má velký význam – bez Měsíce by život na Zemi tak, jak ho znáte, prakticky nebyl možný. Katastrofou by ovšem bylo i to, kdyby se přiblížil příliš blízko.

Kdyby se Měsíc nezadržitelně přibližoval k Zemi

Teorie, že se jednoho dne Měsíc začne přibližovat k Zemi, až do ní nakonec narazí, není jen pouhým tématem filosofické debaty. Před několika lety ji svým bádáním podložil planetolog Jason Barnes. Tento renomovaný odborník na planetární vědy prostřednictvím výpočtů zjistil, že asi za 65 miliard let Měsíc zpomalí Zemi natolik, že se její rotace kolem zemské osy bude shodovat s jeho oběžnou dobou. V tento moment se Měsíc začne k Zemi spirálovitě přibližovat. Na Barnesovo zjištění navázali jiní, kteří popsali, co se se Zemí následně stane.

iZdroj fotografie: Pixabay

Nutno podotknout, že odborníci počítali s tím, že přibližování k Zemi by bylo velmi rychlé, a to tak, že by se nestihly projevit přidružené jevy, jako je například doba ledová. V současné chvíli se Měsíc od Země vzdaluje rychlostí asi 3,8 centimetru za rok. Přesto jednou (pravděpodobně) dosáhne onoho bodu zlomu, kdy se začne přibližovat. Až bude Měsíc v daleké budoucnosti k Zemi o 80 000 kilometrů blíže než nyní, jeho vzdálenost bude odpovídat té, v níž se nacházel před 2,1 miliardami let.

Nejvýrazněji by poté ovlivnil příliv a odliv, které by byly dvakrát vyšší. Rovněž by se zintenzivnila jeho záře. Pokud by byl Měsíc o 192 201 kilometrů blíže, tedy v polovině své současné vzdálenosti, příliv a odliv by byly až osmkrát vyšší (např. v Evropě v zátoce Mont-Saint-Michel, kde v současnosti příliv dosahuje asi 13 metrů, by dosahoval 104 metrů). Některé části pevniny by tak zůstaly většinu dne zatopené. Kromě slapových jevů by Měsíc ovlivnil i vulkanickou činnost Země. Pevninou by tak otřásaly mohutné erupce a život by ztěžovalo množství lávy.

Z pohostinné planety by se stala neobyvatelná

V momentě, kdy by se Měsíc přiblížil na desetinu své současné vzdálenosti (tedy 38 400 kilometrů), by se staly pobřežní oblasti zcela neobyvatelné. Výška přílivu a odlivu by v tuto chvíli ničila města a infrastrukturu hluboko ve vnitrozemí. Oběžná doba Měsíce by se rovněž výrazně zkrátila – Zemi by obkroužil za méně než 24 hodin. Při vzdálenosti 19 000 kilometrů by slapové jevy dosahovaly do výšky neuvěřitelných 7 600 metrů (což je o „pouhých“ 1 249 metrů méně, než je výška Mount Everestu) a dno oceánů by se obnažilo.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ve vzdálenosti 18 490 kilometrů by se Měsíc vlivem vlastních gravitačních sil ve spojitosti se slapovými silami zhroutil a vytvořil by kolem Země prstenec. Existenci této přesné vzdálenosti v 19. století prokázal francouzský astronom Édouard Roche, pročež se nazývá „Rocheova mez pro Měsíc“. Ovšem pokud by z nějakého důvodu k jeho rozpadu nedošlo, zemská kůra by se začala otřásat. Jestliže by Měsíc pokračoval v přibližování k Zemi, ve vzdálenosti 400 kilometrů by kolem ní oběhl za několik hodin.

Byl by již tak veliký, že by zakrýval více než polovinu oblohy, a každou hodinu a půl by způsobil celosvětovou potopu. V momentě, kdy by dosáhl hranice atmosféry (tzv. Kármánova hranice), začal by přitahovat veškerou vodu na Zemi, přičemž nejhorší situace by byla v rovníkových oblastech. Při střetu Měsíce a Země by poté velmi pravděpodobně došlo k jejich zhroucení, roztavení a opětovnému spojení v jedno těleso.

Jak byste reagovali, kdyby se Měsíc začal „řítit“ k Zemi?

Zdroj: LiveScience