Šesté masové vymírání druhů už nelze zastavit. Katastrofální situace se lidí dotýká víc, než se může zdát

V historii planety Země došlo k pěti hromadným vymíráním organismů. Tyto katastrofy nastaly vlivem extrémních přírodních událostí a podmínek, případně jejich kombinací. Komplexní hodnocení důkazů o aktuálně probíhajícím vymírání bylo nedávno zveřejněno v časopise Biological Reviews, a to biology z Havajské univerzity v Manoa. Spolupracovali také vědci z Národního přírodovědného muzea v Paříži ve Francii.

Podoba šesté extinkce

„Dramaticky zvýšená míra vymírání a poklesy u mnoha populací fauny i flóry jsou dobře zdokumentovány. Někteří však popírají, že by tyto jevy znamenaly masové vymírání,“ prohlásil Robert H. Cowie, hlavní autor a profesor výzkumu v Pacific Biosciences Research Center v Manoa. „Toto popření je založeno na vysoce zaujatém hodnocení krize. Tento postoj se zaměřuje na ptáky a savce, ale ignoruje bezobratlé, kteří tvoří drtivou většinu druhů.“

iZdroj fotografie: Depositphotos

Extrapolací odhadů ze suchozemských hlemýžďů a slimáků Cowie a jeho tým spočítali, že od roku 1500 mohla už Země přijít o 7,5 – 13 % ze svých dvou milionů známých druhů. Číselně jde o ohromujících 150 000 – 260 000 druhů živočichů a rostlin. „Zařazení bezobratlých bylo klíčovým momentem pro potvrzení toho, že jsme opravdu svědky nástupu šestého hromadného vymírání v historii Země,“ shrnuje Cowie své badatelské závěry.

Nestejné rozložení problému

Situace ovšem není všude stejná. Ačkoli mořské druhy čelí výrazným hrozbám, neexistují důkazy o tom, že by tato krize postihla oceány ve stejné míře jako pevninu. Na souši trpí hlavně ostrovní druhy, například právě na Havaji, a to mnohem více než ty kontinentální. Rychlost vymírání rostlin se pak zdá být celkově nižší než u suchozemských zvířat. Bohužel spolu s popíráním vědy jako celku se v současnosti projevuje i popírání začátku šestého vymírání.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Další skupiny krom toho také tuto skutečnost přijímají jako novou a zcela přirozenou trajektorii. Lidé jsou totiž jen dalším druhem, který hraje v historii Země svou přirozenou roli. A vyskytuje se také víra, že biologická rozmanitost na planetě by měla být manipulována čistě podle potřeb lidského druhu. Nabízí se ovšem logická otázka, pro koho je vlastně takový postup dobrý? Projevuje se tedy jistá neochota vůbec přijmout existenci tohoto procesu.

Jasná struktura, absence politické vůle

„Lidé jsou jediným druhem schopným manipulovat ve velkém měřítku s biosférou planety,“ říká Cowie. „Nejsme jen dalším druhem, který se tak jako jiné vyvíjí pod vlivem vnějších faktorů. Jsme naopak jediným druhem, který má vědomou volbu ohledně vlastní budoucnosti. A také budoucnosti biologické rozmanitosti Země.“ V boji s krizí byly úspěšné různé iniciativy, které si kladly za cíl ochránit konkrétní zvířecí druhy.

Tyto skupiny se však nemohou zaměřit na všechny druhy a nemohou ani zvrátit obecný trend jejich vymírání. Je však velmi důležité pokračovat v celkovém úsilí, a hlavně nadále rozvíjet základní zájem o přírodu a biodiverzitu dokumentovat, než zcela zmizí. „Navzdory rétorice o závažnosti krize a skutečnosti, že způsoby jejího řešení existují a jsou sdělovány těm s rozhodující pravomocí, jasně chybí politická vůle,“ uzavírá Cowie.

O jakém druhu víte, že je na pokraji vyhynutí?

Zdroj: Science