Vlivem globální změny klimatu by některé země a města mohly zmizet. Které to jsou a proč?

Podle predikcí NOAA se hladiny zvednou do začátku příštího století nejméně o 30 cm. Panel OSN pro klimatickou změnu odhaduje vzestup o 40–63 centimetrů. Do roku 2100 bude podle studie z roku 2019 uveřejněné v Nature Communications přímo zasaženo 250 milionů lidí, a to na všech kontinentech. Zmizí tedy některé státy nebo města kompletně už během našeho života? A dá se pro odvrácení tohoto vývoje něco dělat?

Které země budou změnou postiženy nejvíc?

V první řadě ty s malou nadmořskou výškou. Podle UCS jsou nejplošší zemí na světě Maledivy, nad mořem jsou jen 1 metr. Pokud se hladina zvedne jen o 45 cm, ztratí do roku 2100 77 % svého území. Podobně je na tom republika Kiribati v Pacifiku s výškou 2 m nad mořem. I minimálním zvednutím hladin bude postižen kdokoli, kdo žije na území Tichého oceánu. Do 10 km od břehů tu žijí cca 3 miliony lidí, proto je dle SDN nutno zvážit jejich přestěhování.

iZdroj fotografie: Pxhere

Zemí, kde bude nejspíš postiženo nejvíce lidí, je Čína – na pobřeží zde žije 43 milionů obyvatel. Podobně je na tom Bangladéš, kde bude do roku 2100 v ohrožení 27 milionů lidí. Zatímco mnoho zemí po celém světě bude čelit následkům z první ruky do konce století, nevypadá to, že by i ty velmi ploché zmizely celé. Nicméně jde nikoli o otázku zda, ale kdy a v jaké míře budou taková území pohlcena oceánem. Trend už je totiž nastaven.

Otázka a situace pobřežních měst

I když většina zemí nezanikne, hodně hlavních měst bude mít vážné problémy s povodněmi, hlavně Jakarta v Indonésii. Je domovem asi 10 milionů lidí a podle BBC jde o nejrychleji se potápějící město na světě. Podle Earth.org v Hongkongu je zaplavena o 5–10 cm každý rok a podle WEF bude většina Jakarty pod vodou do roku 2050. Situace je tak hrozivá, že byla jako hlavní město nahrazena městem Nusantara, které vzniká na Borneu asi 2 000 km od Jakarty.

Stoupání hladin zasáhne i USA – množství měst bude čelit potížím do roku 2050, kdy budou rozsáhlá území neobyvatelná. Podle výzkumu Climate Central se problémy týkají i New Yorku, do roku 2050 bude půl milionů obyvatel žít na ohrožené půdě. Hurikán Sandy tu v roce 2012 napáchal dle Politico škody za 32 miliard dolarů. Nejtěžší zásah utrží ovšem Florida, na území „Sunshine State“ se nachází 36 měst, která jsou nejohroženější záplavami na pobřeží.

Hrozí nám tedy skutečná zkáza?

Země investující do infrastruktury (Nizozemsko) se některým efektům mohou vyhnout, nicméně ne všechny postupy se dají aplikovat všude. „Jestli města nebo země zmizí, záleží na tom, zda proti této hrozbě budeme něco podnikat,“ říká Gerd Masselink, profesor pobřežní geomorfologie na University of Plymouth. „Většina Nizozemska už je pod hladinou moře, ale nemizí, protože obyvatelé staví a udržují pobřežní obrany.“

iZdroj fotografie: Pxhere

Organizace The Nature Conservancy navrhuje obnovu mangrovů a také rozšiřování korálových útesů, kterým se ovšem daří jen v konkrétních oblastech. Úředníci na Floridě nedávno oznámili zmírňující strategii, která bude podle The New York Times zahrnovat zvyšování domovů i silnic. Stejně tak budou tvořeny otevřené prostory, které záplavám dovolí se rozptýlit, aniž by voda poškodila klíčovou infrastrukturu.

Ne každý si investice může dovolit

Zatímco země jako USA mohou vytvořit mnoho pobřežních projektů, řada rozvojových zemí tento luxus nemá. Například Bangladéš není podle Masselinka na rozdíl od USA nebo Nizozemska v tak výhodné pozici. Klíčové tedy není určení, které země zmizí nebo ne, ale určení konkrétního problému. Z něj může vzejít projekt a vývoj nutné dlouhodobé obrany. Pokud budeme mít tohle na paměti, jak bude svět vypadat za 100 let?

„Nízko položené, ale prosperující a politicky stabilní země mohou být v následujících dekádách v klidu, ty nestabilní a chudé ale nejspíš moře neudrží,“ prohlašuje Masselink. „Vývoj je velmi těžké odhadnout, protože kromě nejistoty vzestupu hladin – což výrazně závisí na emisích skleníkových plynů – je hlavním faktorem postoj a aktivita samotného národa. Tedy jak konkrétně zamýšlejí bojovat proti zvyšující se hladině.“

Znáte nějaké zatopené území, kde bylo dřív sucho?

Zdroj: ScienceDirect