Plasty se objevují i na místech, kde by to člověk nečekal

Plastové odpadky se staly doslova invazivním druhem, který si našel cestu všude a rozšířil se po celé planetě. Malinké kousky dnes najdeme v hlubinách oceánů, v nitru pouští i na vrcholcích hor včetně té nejvyšší, tedy Mount Everestu. Právě on je nejnovějším místem, kde se plasty zabydlely, většinou jde o polyesterová vlákna, nejspíše zbytky vybavení a oblečení, které tu zanechali lezci zdolávající tento vrchol světa.

Problém, který doslova pokryl celý svět

O přítomnosti plastových odpadů v mořích celé planety se ví už dlouho, ať už jde o celé kusy lahví nebo plastových sáčků, nebo o mikoskopické částečky. Teď si vytrvalý materiál ale našel cestu i na vrcholky nejvyšších míst na Zemi a stal se tak všudypřítomným problémem celého životního prostředí. Ostatně není divu, protože plast coby materiál si získává v našich životech stále větší a podstatnější roli.

Globálně vzrostlo použití plastu z úrovně asi 5 milionů tun v 50. letech 20. Století na více než 330 milionů tun v roce 2020. A jak jsou výrobky z něj používány a zahazovány, nechávají za sebou drobounké částečky. Úlomky sáčku, lahvi a dalších plastů, hlavně obalů, každý menší než 5 milimetrů, ohrožuje prakticky veškeré formy života, hlavně zvířata, potažmo celé ekosystémy konkrétní lokality. A na jakých místech se tedy plasty vyskytují?

Od mořských hlubin k výškám

Všech 11 vzorků sněhu odebraných z Mount Everestu obsahovalo částečky plastu a nejvyšší koncentrace mikroplastů – 119 000 částeček na krychlový metr – pochází ze vzorků v základních táborech, se se lezci scházejí a voda je na tom podobně. Znečištění v mořích jde do hlubin, není jen na hladině – analýza z roku 2019 našla mikročástice plastu ve vzorcích vody z hloubky 10 890 metru v Mariánském příkopu.

iZdroj fotografie: Unsplash

Jedním z hlavních problémů plastu je, že jej může do odlehlých míst velmi snadno zavát vítr, takže se jeho částice dostávají i do Arktických oblastí a zůstávají uvnitř ledu. Současně je omylem si myslet, že tohle všechno zůstává mimo nás. Takový průměrný Američan totiž zkonzumuje v běžné stravě a vodě asi 39 000 – 52 000 částic mikroplastů za rok. Což je naprosto logické, když konzumujeme potraviny pocházející z přírody, která je ho plná.

Zdroj: ScienceNews