Objeven skrytý svět: Zemské jádro není jen pustou hroudou kovu, ale skrývá mnohé možnosti

Více jak půl století si vědecká komunita myslela, že jádro Země je pevná masa stlačené železné slitiny obklopená tekutým vnějším jádrem. Nový výzkum Rhetta Butlera z Havajského institutu geofyziky publikovaný 20. Září naznačuje větší různorodost skupenství. Ta sahá od pevného přes kašovitost až po plnou tekutost. Čím víc tuto skutečnost vědci zkoumají, tím víc vychází najevo, že představa jádra jako nudné koule kovu je minimálně zavádějící.

Konstanta znalostí a učebnic

V některých ohledech pro nás zůstává jádro planety stejně záhadné, jako bylo za dob Julese Verna, když roku 1864 napsal svou Cestu do středu Země. Vědci sice už někdy od roku 1950 věděli, že Země není uprostřed dutá – jak Verne předpovídal – stejně ale chyběl podrobný výzkum. Nezměrné teplo a tlak jsou pro nás zkrátka příliš, abychom se na toto místo mohli bezpečně vydat. Takže dokud se Zemi něco ošklivého nestane, přímý průzkum nehrozí.

iZdroj fotografie: Pixabay

Seismologové i ostatní badatelé tak zatím spoléhají na seismické vlny, které vydává zemětřesení. Skrze tato data o vibracích dovedou zrekonstruovat povahu procesů, které se uvnitř planety odehrávají. Je to stejný princip, jako CT sken člověka. Nová studie začala kvůli tomu, že neseděla čísla z těchto výstupů. Tvar a chování vln neodpovídalo během jejich cest planetou tomu, co badatelé očekávali. Místo průchodu pevným kovem došlo k rozdělení.

Správný vzorec, odlišné výsledky

Tato čísla byla překvapivá. Algoritmy zpracovávající chování vln byly správné, což mohlo znamenat jen jedinou věc, tedy aplikaci postupu na špatnou strukturu. Proto přehodnotili základní premisu, že jádro Země je pevná hmota. Jakmile k této změně došlo a jádro mohlo být kaše i tekutina, předpokládané i skutečné chování projevů planety odpovídalo. Pevný povrch se nachází hned vedle kašovité hmoty, což odhaluje další detaily.

iZdroj fotografie: Pixabay

Tento výzkum by mohl vést k revoluci v našem porozumění magnetickému poli planety. Zatímco vnější tekuté jádro toto pole pohání, vnitřní jádro ho pomáhá ovládat a modifikovat. Planety jako Mars mají tekutá centra, jenže postrádají jak vnitřní jádro, tak i magnetické pole. Proto bádání tohoto typu dovolí vědcům pochopit obecný vztah mezi povahou planetárního nitra a aktivitou jejího magnetického pole.

Zažili jste někdy zemské otřesy?

Zdroj: LiveScience