Mraky kouře vzniklé při požárech připomínají erupci sopky. V důsledku globálního oteplování může jít o stále více nebezpečný jev s dopadem na všechno živé

Jak oteplování planety obecně zhoršuje lesní požáry, vznikají ideální podmínky pro tvorbu silnějších mračen tvořených právě kouřem. Například kouř z loňských požárů v severovýchodní Austrálii, konkrétně v údolí Orroral v lednu 2020, vytvořil masivní oblak tohoto typu tak vysoký, že sahal až do stratosféry. Vědci momentálně zjišťují, jestli měnící se klimatické podmínky způsobí, že se tento typ mraků stane častějším jevem.

Požár nebo sopka? Stejný efekt

Australské požáry stanovily několik nepříjemných rekordů a jedním z nich je největší z ohně vzniklý bouřkový mrak, jaký byl kdy zachycen. Reprezentuje díky tomu také novou třídu kouřových mraků svým rozsahem připomínající erupci sopky, potvrdili vědci na výročním setkání Americké unie geofyziků. Intenzivní požáry v severovýchodní Austrálii během tzv. černého léta 2019–2020 vedly k masivní tvorbě až 32 samostatných mraků tohoto typu.

iZdroj fotografie: Pixabay

Nejvyšší chochol kouře dosáhl výšky 35 kilometrů a zasáhl tak až do stratosféry, daleko nad výšku, kde se běžně pohybují letadla. Dva podobně velké mraky vychrlily do stratosféry třikrát více částic aerosolu než jakékoli předchozí oblaky tohoto typu. Dalším rekordem tohoto období požárů byla délka jeho trvání. Vzniklé kouřové mraky v Austrálii byly bezprecedentní prakticky v každém ohledu. Předčily i oblaka po nejsilnějších vulkanických erupcích starých 25 let.

Dopad aerosolů na atmosféru, počasí a ozon

Jaký budou mít tyto jevy celkový dopad na atmosféru, vzorce v počasí nebo sílu ozonové vrstvy, není stále jasné. Následky kouřového chocholu z roku 2017 byly znát ještě po dobu 10 měsíců, částice z „černého léta“ ještě stále v atmosféře přetrvávají. I když ale po nějaké době zmizí, jejich vliv na atmosférické jevy ve vysokých polohách bude nejspíš patrný mnohem delší dobu.

iZdroj fotografie: Pixabay

Zda bude v budoucnu podobných obřích mračen kouře přibývat, je otázkou se zatím nejasnou odpovědí. Mračna popela vyžadují požáry velkého rozsahu, s velmi intenzivním žárem a s podmínkami, které odpovídají vzniku bouřkových mraků. To znamená vlhkost sahající několik kilometrů do atmosféry. Ovšem měnící se klima může způsobit, že právě tyto podmínky budou v některých regionech běžnější než dosud.

Zdroj: Science News