Jak moc drastické by bylo setkání tajfunu a sopky | VědaŽivě.cz

Hurikán a aktivní sopka, dva živly děsivé samy o sobě. Jak by to vypadalo, kdyby se spolu setkaly?

Střet běsnících přírodních sil může mít v Karibiku neočekáváné důsledky. Kromě aut, střech a zaplavených ulic se totiž zuřící vítr a voda setkaly ještě se sopkou.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Karibský ostrov Montserrat je domovem stratovulkánu Soufrière Hills, který byl hurikánem zasažen už dvakrát. Prvně skoro přímo hurikánem Irma o síle 5 a následně opravu přímo bouří Maria o stejné síle. Vrchol vulkanické činnosti byl naštěstí tuto sezónu více hlasitý než explozivní. Ani během bouří nebyly ohlášeny problémy spojené přímo se sopečnou činností. Kolize protikladných sil odhaluje drastické scénáře, jak upřesňuje David Nolan.




Co se stane, když se srazí oheň a voda?

Přestože neexistuje záznam střetu hurikánu nebo supertajfunu s takovou sopkou, vulkánu je v této tropické oblasti dostatek. Jen v Karibiku celá dvacítka, takže bouře tu mohou trhat věci na kusy. A podle posledních důkazů rostoucí teplota klimatu tyto větry jen zesiluje. Nikdo přesně neví, co by se stalo při přímém střetu, ale nejspíš by ani jedna základní síla nepřevážila nad druhou. Událost by každopádně byla smrtící pro kohokoli v dosahu.


iZdroj fotografie: Pxhere

Podle některých meteorologů i geologů by kolize vypadala jako souboj dvou goril. Hodně rámusu, třesoucí se země a pak by se každá vydala svou cestou. Vulkán by v této bitvě asi moc velký zářez neudělal. „Přestože jde o obrovskou sílu, nemůže se rovnat rozsahu hurikánu“, podotýká David Nolan z univerzity v Miami. „Stěna bouře má většinou rozsah nějakých 40 kilometrů, vulkán obsáhne ve vzestupném proudu nejvíce dvou.“

Jako skvrna na čelním skle

Ve výsledku nezanechá jakákoli aktivita, která by měla narušit hurikán, výrazné následky a s pohybem bouře se záhy ztratí. Pro lepší představu by to bylo jako jedna skvrna někde na čelním skle auta. Existuje nicméně podmínky, za kterých by tato kombinace mohla být podstatně horší. Obrovské teplo z lávy (1 200 Celsia) by mohlo tropickou cyklonu posílit. Díky teplejším mořím už hurikány sílí, tohle by byl další impuls.


iZdroj fotografie: Pxhere

A přesně v ten moment vybuchující vulkán by mohl oblasti uvnitř bouře dočasně narušit. Oblaka popela vystřelená do atmosféry mohou pozdržet nebo naopak zrychlit deště. Podle jednoho z výzkumů přispívá prach k větší bleskové aktivitě. Právě velké erupce generují v černých mracích výraznou bleskovou aktivitu. Ještě horší možností je pak podvodní vulkán, protože může ovlivnit mnohem větší oblast kvůli dostatku vody.

Jako plotna pod hrncem

Ponořený aktivní vulkán může ohřát vodu nad sebou dostatečně na to, aby spustil supertajfun nebo hurikán o síle 5. Ohřev už tak teplých vod v tropických oblastech bude bouře nadále zesilovat a to v kratším čase. Může tak dojít až k formaci hyperkánu (hypercane), tedy bouři, při které vítr dosahuje až rychlosti zvuku (343 metrů za sekundu v suchém vzduchu). Musela by ovšem současně nastat celá řada okolností, aby k takovému úkazu opravdu došlo.


iZdroj fotografie: Pxhere

Podmořská sopka by musela být dost velká i žhavá, aby zahřála stovky kilometrů vody na hladině až na 50 stupňů. Normální dynamika počasí už by to pak zařídila a teoreticky je to tedy možné. Stejně tak může nastat situace, kdy právě hyperkán dostane do stratosféry tolik vody, že zakryje slunce a způsobí dlouhotrvající globální zimu. Podle jiných badatelů by ovšem vyhlídky byly mnohem méně děsivé a jednotlivé složky by se narušily navzájem.

Hurikány děsivé i bez vulkánů

Výrazné zásahy sopek bouřemi mohou mít i tak devastující následky. Jenže obětí by v takovém případě bylo hlavně prostředí pod horou a kdokoli v něm. Tohle se často děje i v případě slabých hurikánů, kdy se déšť vsákne do obrovských ložisek popela na úpatí sopky. Pak se nánosy uvolní v podobě černého bahna zvaného lahar, které teče rychlostí skoro 200 kilometrů v hodině. Všechno v jeho cestě je okamžitě obaleno.


iZdroj fotografie: Pxhere

Bouře mohou mít ale i pozitivní efekt a fungovat například jako vzduchový filtr. Při erupcích se může hodně popela zachytit právě ve vodě hurikánu. Prakticky okamžitě se pak dostane na zem, místo aby zůstal rozptýleny v ovzduší. Nahoře by se totiž pohyboval po celé planetě, odrážel světlo zpátky do vesmíru a dlouhodobě ovlivňoval teploty. Snah bude tedy ještě dlouho trvat současná situace a na hyperkán nikdy nedojde.

Kdy a kde jste zažili opravdu silný vítr? Co všechno poškodil?

Zdroj: TheAtlantic

Diskuze Vstoupit do diskuze
108 lidí právě čte
Zobrazit další články
JakZdravě.cz
Celerem proti vysokému tlaku: Semínka zeleniny zvyšují průtok krve a navrací zdravou rovnováhu
Události247.cz
,,Měli bychom dětem umožnit zvýšení ochrany,“ říká o přeočkování známá pediatrička Hana Cabrnochová
ArmádníZpravodaj.cz
10 strojů, které se nejvíce podepsaly na válečném nebi. Přinesly nové technologie i taktiky
adbz.cz
Čištění skvrn od A do Z: Správná přísada zbaví potu, kávy i vína. Špinavé prádlo již nikdy neskončí v koši na odpadky