Existuje několik možností zániku celé naší planety. Následující seznam uvádí několik možných scénářů okamžitého zničení Země.
Jenže vypořádat se s celou Zemí není naštěstí tak snadné. Planeta je železná koule vážící 5 593 600 000 000 000 000 000 tun, a touto koulí je už 4 550 000 000 let. Za svou životní dráhu toho viděla opravdu hodně, a trefilo ji více asteroidů, než jste měli v životě teplých jídel. A přece se stále točí, jak pravil kdysi Galileo. I tak jsme ale vybrali ty nejkatastrofičtější scénáře, které by mohly hypoteticky změnit třeba zítřek v soudný den.
Řetězová reakce urychlovače částic
Ideálním zařízením pro likvidaci planety je jakýkoli urychlovač částic, například ten relativistický pro těžké ionty RHIC. V případě potřeby ho najdete v Brookhaven National Laboratory v New Yorku. Studují se zde nejrůznější podivnosti, struktura nukleonů a kvark-gluonové plazma. To vzniká v místě srážky částic a ve vesmíru existovalo krátce po velkém třesku. Srážky v tomto prostředí mohou být provázeny uvolněním obrovské energie.
V důsledku toho se mohou další částice a energie uvolnit do všech stran, takže by teoreticky mohlo dojít i k řetězové reakci. To je vynikající cesta, jak se zbavit celé planety. Katalytická přeměna běžné hmoty na jinou může totiž tímto způsobem ovlivnit veškerou hmotu planety. Když už jsme u urychlovače, podobně efektivní metodou je exploze z interakce hmoty a antihmoty, která na naší planetě také existuje.
Střet běžné hmoty s antihmotou
Hlavní surovinou pro tento postup je samozřejmě antihmota, konkrétně by jí bylo potřeba 2 500 000 000 000 tun. Tuto nejvýbušnější látku lze ve velmi malé kvantitě vyrobit právě ve velkých urychlovačích. Potřebné množství bude ale chtít trpělivost i čas, a bude také velmi nákladné. Podle odhadů NASA totiž výroba miligramu pozitronů stojí asi 25 milionů amerických dolarů. Gravitační energie planety v joulech je 224 a 30 nul.
Slunci přitom trvá vyrobit podobné množství energie skoro celý jeden týden. Aby se dala taková energie uvolnit, potřebovali byste opravdu, ale opravdu velkou bombu. Ta by musela Zemi roztříštit kompletně na kusy, které by následně poslala do pásu asteroidů obíhajících kolem Slunce. Je třeba vzít v úvahu, že antihmota je kromě výbušnosti velmi náročná na jakékoli skladování, takže tento scénář může nastat, když to chcete nejméně.
Pohlcení planety černou dírou
Nejbližší černá díra je od nás vzdálená 1 600 světelných let, konkrétně v souhvězdí Střelce. Po výběru kvalitní díry je potřeba k sobě obě tělesa přiblížit, což je nejnáročnější část tohoto plánu. A protože je světelný rok vzdálenost, kterou světlo urazí za rok, představuje jeden rok 10 bilionů kilometrů. Druhou možností jsou mikroskopické černé díry. Ty stojí za známou paranoiou, že hadronové urychlovače mohou právě takto„sežrat“ Zemi.
I kdyby takového výkonu CERN dosáhl, díry se vypaří vlivem Hawkingova záření. A i pokud by nějak přežily, budou tak malé, že jim bude trvat přibližně 100 hodin, než absorbují jediný proton. Za těchto podmínek by těmto údajným likvidátorům života trvalo pozření jediného gramu hmoty mnohem déle, než je samotný věk vesmíru. Opět tedy pouze materiál pro hollywoodské katastrofické sci-fi trháky a autory thrillerů, nikoli realizovatelný scénář.
Střet s tělesem a gama záblesk
Podle vědců mohlo právě bombardování Země asteroidy před 3,9 miliardami let vytvořit ideální podmínky pro biogenezi. Ty samé zásahy by mohly tedy přivodit zánik planety. To bude vyžadovat obrovskou planetku nebo asteroid, který i tak musí do Země narazit opravdu prudce. Výsledkem takového drtivého dopadu bude rozbití jak Země, tak samotného projektilu na obrovské množství úlomků. Jen tak překonají gravitaci a skutečně se rozptýlí.
Poslední možností jsou vesmírné výbuchy a související úniky kosmické energie. Tyto exploze dovedou v milisekundách uvolnit tolik energie, kolik vyprodukuje ze Slunce za 10 miliard let. Ohnivé kolo WR 104 vzdálené asi 8 000 světelných let by mohlo vypustit záblesk s potenciálem vyhubit veškerý život na Zemi. Jeden takový záblesk měl možná na svědomí i ordovik-silurské vymření druhů před asi 443 miliony let, kdy zemřelo na 60 % druhů.
Dokážou lidé zničit celou planetu, nebo jen vyhubí sami sebe?