Existuje opravdu čas aneb Který běžný fenomén ještě nebyl vědecky vysvětlen?

Nezastavitelná síla se setká s objektem, který se nemůže pohnout. Tato hádanka vzdoruje prakticky veškerému rozumu.
i Zdroj fotografie: Pixabay
                   

Přestože jsou vědci schopni nahlédnout do dalekých koutů vesmíru či prozkoumat složení atomů, existuje několik fenoménů, které stále čekají na důkladné vysvětlení. Kupříkladu fyzici se potýkají s otázkou, zda čas opravdu existuje, nebo jde jen o společenskou konvenci. Antropologové si zase stále nejsou úplně jistí tím, proč lidé chodí po dvou nohách. Je tu ale ještě jeden hlavolam, který čeká na rozluštění.

Nezastavitelná síla a objekt, který se nehne

Nad všemi záhadami, které trápí jednotlivé výzkumníky, stojí jedna mnohem obecnější. Nejspíš se s ní každý setkal, byť třeba jen při diskusi někde u piva. Jedná se o setrvačnost: notoricky známou vlastnost všech hmot, která je činí odolnými vůči vnějším silám. Demonstroval ji Galileo, když pouštěl věci ze Šikmé věže v Pise. Všechny objekty padaly dolů stejnou rychlostí, nezávisle na hmotnosti.


iZdroj fotografie: Pixabay

Tohle se děje v rozporu s běžným rozumem, který nám napovídá, že těžší objekty by měly padat rychleji. Důvod, proč je tady selský rozum na omylu, spočívá v tom, že gravitace přitahující předměty k zemi je rušena jejich odporem ke gravitaci. Jinými slovy setrvačností, která je nutí zůstat ve stavu před vnějším fyzikálním působením. Jenže dosud nikdo neobjasnil, proč se tak vlastně děje a proč je setrvačnost předmětům vlastní.

Těleso, které se vzpouzí vnějším vlivům

Obecně vnímáme setrvačnost spíš u pohybu, kdy se předmět pohybuje vpřed i tehdy, když už na něj nepůsobí žádná síla. Jenže setrvačnost funguje i v klidu a vlastně vždy stojí proti všem vnějším vlivům, které se snaží s tělesem nějak pohnout. Ostatně setrvačnost nese v názvu „setrvání“, tedy vyjádření stavu, jenž trvá, dokud není narušen. Předmět v klidu tedy zůstává na místě, dokud na něj nezapůsobí dostatečná vnější síla.


iZdroj fotografie: Pixabay

Jakákoli působící síla musí setrvačnost předmětu nejen vyrovnat, ale překonat, aby ho uvedla do pohybu. Ačkoli je fyzický pohyb asi nejklasičtějším příkladem setrvačnosti, tato vlastnost se vyskytuje například i v elektronice nebo operacích s tepelnou vodivostí. Stejně tak se vyskytuje termín „setrvačnost myšlení“, tedy neochota člověka přehodnotit vlastní názory nebo závěry, a to i přes jejich očividné rozpory.

Zdroj: Science Focus

Diskuze Vstoupit do diskuze
81 lidí právě čte
Zobrazit další články
Co si myslíte o článku?
5/5 (81%) 769 hlasů
Nahlásit chybu
JakZdravě.cz
Jaká je ideální váha podle věku a výšky aneb Proč se obloukem vyhnout BMI a čím se řídit
Události247.cz
Meteorolog prozradil, jak při bouřce minimalizovat riziko zasažení bleskem a zvýšit šance na přežití
ArmádníZpravodaj.cz
Pětice nejlepších nacistických tanků a jejich spojenečtí protivníci. Různé parametry, silná konkurence
adbz.cz
Pár přestavil starý školní autobus na láskyplný domov za půl milionu korun. Bez hypotéky a podle sebe