vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
  • Příroda a zvířata
  • Planeta Země
  • Vesmír
  • Tiskové zprávy
Všechny rubriky »
vedazive.cz » Planeta Země » Kokořínské Pokličky vznikly selektivní erozí různě odolných pískovců a slepenců, mnohdy vypadají bizarně

Kokořínské Pokličky vznikly selektivní erozí různě odolných pískovců a slepenců, mnohdy vypadají bizarně

7 července, 2026
Tereza Říha
[email protected]

Pískovcové věže u Mšena nejsou jen fotogenická kuriozita. Jsou nejčitelnější geologickou lekcí, jakou české krajiny nabízejí, a přitom je většina výletníků zná jen jako zastávku cestou od hradu.

Foto: ŠJů - licence CC BY-SA 3.0

Obsah článku

  1. Tvrdá čepice, měkká noha
  2. Nejnavštěvovanější, a přesto ve stínu
  3. Jak se tam dostat a co respektovat
  4. Unikát, nebo jeden z mnoha?
  5. Čas pracuje oběma směry

Kdo přijede do Kokořínského dolu, obvykle míří na hrad. Gotická silueta nad Pšovkou funguje jako magnet, kolem něhož se skládají trasy, parkoviště i propagační letáky. Jenže po třech kilometrech chůze z podhradí po červené značce narazíte na útvar, který se dostal do loga celé chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. Patnáct metrů vysoké skalní věže s plochými „čepicemi“ vypadají, jako by je někdo vyřezal podle šablony hřibu. Není to náhoda ani hra přírody naslepo. Je to učebnicový výsledek procesu, který geologie nazývá selektivní zvětrávání, a Pokličky ho ukazují tak názorně, že ho pochopíte dřív, než dočtete informační tabuli.

Tvrdá čepice, měkká noha

Princip skalního hřibu je překvapivě prostý. Představte si sendvič: nahoře leží vrstva pískovce prosyceného oxidy železa, dole běžný křemitý pískovec jizerského souvrství, starý zhruba 90 milionů let. Horní vrstva je tvrdá, odolná, téměř nepropustná. Spodní je měkčí a pórovitější, takže ji déšť, mráz a vítr rozrušují rychleji. Výsledek? Noha se zužuje, klobouk zůstává. Vzniká tvar, který laik přirovná k hřibu a geolog označí za skalní hřib se železitou inkrustací.

Klíčové je, odkud se železo vzalo. Česká geologická služba uvádí, že jeho zdrojem byly třetihorní vulkanity v okolí Sedlece a v horní části rokle Močidla, tedy jen kousek východně od Pokliček. Železo migrující podzemní vodou nasytilo jednu konkrétní slepencovou polohu a vytvořilo tak odolnou desku, která dodnes chrání měkčí horninu pod sebou. Geolog Jan Adamovič ve svém textu o geologii Kokořínska upřesňuje, že právě u ústí Močidel se tato železem prosycená vrstva dostala do ideální pozice a krajina se začala přepisovat do tvaru, který dnes obdivujeme.

Nejnavštěvovanější, a přesto ve stínu

Pokličky nejsou žádný tajný tip pro zasvěcené. Podle koncepce práce s návštěvnickou veřejností CHKO z roku 2018 zaznamenala Agentura ochrany přírody a krajiny na modré stezce ke Mšenským pokličkám 57 296 průchodů za rok, nejvíc ze všech monitorovaných lokalit v Kokořínském dole. Sedmdesát jedna procent návštěvníků přišlo mezi květnem a zářím.

Přesto v povědomí běžného výletníka zůstávají Pokličky spíš přílohou ke Kokořínu. Hrad má vlastní web, vlastní parkoviště, vlastní příběh romantické obnovy z 19. století. Pokličky nemají otevírací dobu ani vstupné, jsou volně přístupné po dřevěném schodišti v přírodní rezervaci. Právě ta nenápadnost je paradoxně činí cennějšími: místo, které si nevybírá vstupné, musí zaujmout tím, co je.

Jak se tam dostat a co respektovat

Od parkoviště pod hradem Kokořín vede červená turistická značka údolím Pšovky směrem ke Mšenu. Po zhruba třech kilometrech (odhadem 45 až 60 minut chůze) dorazíte k odbočce na Pokličky, odkud následuje závěrečný výstup po schodech. Cestou míjíte tůně, někdejší mlýny Štampach a Kroužek, roubené chalupy v Hlučově a Vojtěchově. Údolí samo o sobě stojí za procházku i bez cílové destinace.

U samotných Pokliček platí pravidla chráněné krajinné oblasti:

  • Pohybujte se výhradně po značené trase a oficiálním schodišti.
  • Nepřekračujte oplocení; AOPK dokumentuje, že sešlap mimo trasu způsobuje erozi a poškozuje kořenový systém okolní vegetace.
  • Lezení na skalní útvary není povoleno; v celé CHKO je horolezectví možné jen ve vyznačených terénech se souhlasem správy a u Pokliček žádný takový terén vyznačen není.

Unikát, nebo jeden z mnoha?

Pokličky u Mšena nejsou jediné skalní hřiby v Čechách. Přímo v okolí existují Jestřebické pokličky a řada méně vyvinutých „zárodečných“ tvarů v Kokořínském i Vojtěšském dole. Atraktivní hřibovité útvary najdete i na Broumovských stěnách. Rozdíl je v čitelnosti. V Adršpachu nebo Prachovských skalách obdivujete labyrint věží, chodeb a soutěsek, celkový dojem skalního města. U Pokliček stojíte před jedním konkrétním jevem a vidíte ho celý: tvrdou čepici, měkkou nohu, probíhající erozi. Je to jako rozdíl mezi symfonií a sólem na piano; obojí má hodnotu, ale sólo slyšíte čistěji.

Čas pracuje oběma směry

Středočeská centrála cestovního ruchu i web hradu Kokořín shodně upozorňují, že eroze pokračuje. Nohy skalních hřibů se dál zužují a jednou (v horizontu, který žádný dohledaný zdroj neupřesňuje) klobouky spadnou. Zároveň ale v krajině vznikají nové zárodečné tvary tam, kde železitá vrstva teprve začíná chránit měkčí podloží. Pokličky nejsou statická památka. Jsou snímkem probíhajícího procesu, který trvá miliony let a zastavit se nedá.

Kdo letos v létě vyrazí na Kokořín, udělá dobře, když možnost vydat se po červené značce směrem ke Mšenu neodbude jen pokrčením ramen. Tři kilometry navíc stačí k tomu, abyste viděli, jak krajina pracuje, pomalu, trpělivě a s výsledkem, který připomíná hřib.

Štítky
#příroda #skály #turistika
Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Ozdobnice obrovská se šíří jako křídlatka. Botanici varují: vegetativně se dostane i z velkých plantáží do volné přírody

Ozdobnice obrovská se šíří jako křídlatka. Botanici varují: vegetativně se dostane i z velkých plantáží do volné přírody

Lom u Sevastopolu klesá 14 metrů pod hladinu moře. Oranžová barva stěn má geologický původ, ne chemický

Lom u Sevastopolu klesá 14 metrů pod hladinu moře. Oranžová barva stěn má geologický původ, ne chemický

Motýl z Asie rozloží křídla a vypadá jako dvě kobry. Za iluzí stojí tvar a kresba špičky křídla, která napodobuje hadí hlavu

Motýl z Asie rozloží křídla a vypadá jako dvě kobry. Za iluzí stojí tvar a kresba špičky křídla, která napodobuje hadí hlavu

Strom života roste v Africe, Austrálii i na Madagaskaru. Fosilie neexistují, původ prozradil až první genom všech osmi druhů

Strom života roste v Africe, Austrálii i na Madagaskaru. Fosilie neexistují, původ prozradil až první genom všech osmi druhů

Žába Glyphoglossus molossus žije pod zemí a čeká na déšť. Její kulatý tvar řeší problém, který ostatní žáby nemají

Žába Glyphoglossus molossus žije pod zemí a čeká na déšť. Její kulatý tvar řeší problém, který ostatní žáby nemají
ABCmedia logo
Další portály spadající pod abcMedia Network, s.r.o.

AutoŽivě.cz

  • Aktuality
  • Autoživě testy
  • Ojetiny
  • Rady
  • Technický koutek
  • Zajímavosti
  • #david kubrt
  • #pokuta
  • #čínská auta

    Události247.cz

    • Domácí
    • Komentáře
    • Rozhovory
    • Spotřebitel
    • Technologie
    • #důchody
    • #pokuta
    • #peníze

      SportyŽivě.cz

      • Basketbal
      • Formule 1
      • Fotbal
      • Hokej
      • MMA
      • Tenis
      • #prestupy
      • #fortuna-liga
      • #fotbal

        ADBZ.cz

        • Hobby
        • Interiéry
        • Rekonstrukce
        • Rekreační objekty
        • Rodinné domy
        • #penize
        • #zahrada
        • #úklid

          Chalupáři-zahrádkáři.cz

          • Okrasná zahrada
          • Pokojové rostliny
          • Tipy
          • Užitková zahrada
          • Zajímavosti
          • #úklid
          • #pokojové rostliny
          • #rajče

            Vařímedobroty.cz

            • Cukroví
            • Omáčky
            • Předkrmy
            • Recepty
            • Rychlé pokrmy
            • #kuřecí maso
            • #cukr
            • #med
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Etický kodex
              • Cookies
              • RSS
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Etický kodex
              • Cookies
              • RSS

              Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

              Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.