Mnoho věcí, které dnes bereme jako samozřejmost, mohlo mít v minulosti velmi specifický účel. Případně je lidé použili tak zvláštně, až to zarazí celý národ.
Například v Japonsku je telefonní budka, kterou používají lidé z širého okolí ke kontaktu s mrtvými. A ne, nejedná se o žert. Tzv. Větrný telefon se nachází v prefektuře Iwate a lidé si tu jednostranně povídají se svými zesnulými. Rozhodně přitom nejde o jednotky osob, budku navštívilo už minimálně 30 000 lidí. Původně ji sem v roce 2010 umístil zahradní designér Itaru Sasaki, aby mu pomohla vyrovnat se se smrtí jeho bratrance.
Na základě smrti bratrance
Celé zařízení je odpojeno od telefonní sítě a veřejnosti bylo zpřístupněno v roce 2011. Bylo to krátce po zemětřesení a záplavách, které jen v oblasti Tohoku připravily o život více jak 15 000 lidí. Od té doby se stala Větrná budka útočištěm pro více jak 30 000 truchlících. Po celém světe vyrostlo také množství replik, stejně jako se objevila v několika filmech a románech. Itaru Sasaki se v roce 2010 dověděl, že jeho bratranec má rakovinu a zbývají mu 3 měsíce života.
Po jeho smrti zařídil v prosinci v zahradě tuto budku, aby mu zůstal pocit spojení s příbuzným. Podle jeho prohlášení nemá budka žádné konkrétní náboženské konotace, je to jen způsob, jak vyjádřit svou ztrátu. Během jednoho z rozhovorů uvedl: „Protože jsem své myšlenky nemohl svěřit žádnému normálnímu telefonu, chtěl jsem, aby je odnesl alespoň vítr.“ Větrná budka je bílá, prosklená a uvnitř je černý telefon s rotačním panelem.
O problémy bylo ihned postaráno
Vedle aparátu je ještě zápisník pro vzkazy a vzpomínky, z místa je výhled na celé město. Tsunami o rok později přinesla smrt více jak 15 000 lidí, včetně 10 % populace města Otsuchi. Sasaki následně otevřel budku pro veřejnost, takže lidé mohli zavolat svým přátelům a příbuzným, kteří zemřeli během katastrofy. V lednu 2017 odfoukl silný vítr střechu a prasklo i sklo ve dveřích. Místní truhláři ale všechno velmi hbitě opravili.
Replika Větrné budky se objevila například v kalifornském Oaklandu, místní umělec Jordan Stern ji zde postavil v únoru 2017. Slouží jako pomník 36 lidí, kteří zemřeli během požáru skladu Ghost Ship, a to včetně jeho kamaráda. Podobně postupoval tzv. Altrúchas, anonymní umělecký kolektiv působící v irském Dublinu. V srpnu 2017 postavili větrnou budku na vrcholku Two Rock Mountain a vytvořili ji z odpadových materiálů.
Dosah po celém světě a ve více podobách
Další repliky nebo varianty na původní stavbu jsou v Chelsea v Quebecu v Kanadě (od roku 2022), Massachussetts, Severní Karolíně, Coloradu a Britské Kolumbii. Všechny lokality lze také najít na stránkách www.mywindphone.com. V roce 2020 vyšel italský román The Phone Box at the Edge of the World od Laury Imai Messinia. Vypráví o ženě, jež ztratila rodinu a vydá se k této budce. Potká tu vdovce s dcerou, kteří prošli podobným osudem.
Další román, The Phone Booth in Mr. Hirota´s Garden ze stejného roku, je fiktivní verzí příběhu zrodu původní budky od Heather Smith. Ta se inspirovala podcastem National Public Radio. Během psaní si také vyměnila se Sasakim řadu e-mailů. „Bylo to opravdu vzrušující a cítila jsem se poctěna, že jsem dostala jeho požehnání. Byla jsem ráda, že jsem mohla sdílet jeho krásný přístup ke smutku. Ten se prolíná celou knihou a je zprávou pro všechny čtenáře.“
Jaké zajímavé pomníky jste kdy viděli?
Technika
|
PŘEČTENÍ: 5617
Člověk
|
PŘEČTENÍ: 5961
