Nezastavitelné odlesňování má hrozný dopad na každého. Proč nám mizí před očima jeden les za druhým a kdy to skončí?

Odlesnění znamená trvalé odstranění stromů, obvykle pro zemědělské účely, případně chov dobytka. Dalším důvodem je získání dřeva na topení nebo jako stavebního materiálu. Podle Světového fondu ochrany přírody (WWF) pokrývají lesy přes 30 % zemského povrchu. Jakákoli plocha tohoto typu produkuje kyslík a pohlcuje oxid uhličitý. Lesní porost je také domovem cca 80 % suchozemských druhů na planetě.

Potrava, léky a palivo

Lesy planety jsou kromě toho také zdrojem paliva, potravy i léčiv asi pro miliardu lidí. Celosvětově pak správa těchto oblastí zaměstnává 13,4 milionů lidí v sektoru lesního hospodářství. Dalších 41 milionů lidí pak pracuje v profesích, které s lesy nějak souvisí. Přes důležitost tohoto zdroje ho lidé značně likvidují. Mezi 16.–19. stoletím bylo podle National Geographic v Severní Americe vymýcena polovina východní části kontinentu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

K většině odlesňování nyní dochází v tropických oblastech, které dříve nebyly na dosah. Dnes lidé staví skrze husté lesy nové cesty. Podle New York Times ztratil svět od roku 2000 asi 10 % veškerého tropického porostu. Jen během roku 2019 došlo k vykácení asi 121 000 kilometrů čtverečních lesní půdy. Dle odhadů Světové banky to od začátku 20. století bylo na 10 milionů čtverečních kilometrů. Za posledních 25 let více než rozloha Jižní Afriky.

Důvody likvidace porostů

Podle UCS je každoročně vykácena oblast o velikosti Švýcarska, tedy 38 300 kilometrů čtverečních. V drtivé většině za tím stojí produkce 4 komodit: sójových bobů, palmového oleje, hovězího masa a dřevěných produktů. Dělníci nejdříve vytěží cenné dřevo a následně spálí zbytky vegetace. Tím je uvolněno místo pro plodiny jako je sója, případně pastviny pro dobytek. V Amazonii došlo k srpnu 2019 k více než 80 000 požárů.

iZdroj fotografie: Depositphotos

To je oproti předchozímu roku nárůst o asi 80 %. Mnoho lesů také padne kvůli palmovému oleji – nejběžnějšímu rostlinnému oleji světa. Ten najdete asi v polovině všech výrobků v sortimentu běžného supermarketu. Jeho produkce vyžaduje mýcení přirozených porostů i ničení místních rašelinišť. Tím se jen násobí dopad na ekosystémy, což potvrdil ve zprávě z roku 2020 i Business Wire. Místo variabilního systému tak zůstává unifikace.

Ekosystémy a sladká voda

Lesy najdete ve všech pásmech od tropů až po vysokohorské oblasti. Jde vždy o široké spektrum stromů, rostlin, hub, zvířat i mikrobů, hlavně deštné pralesy jsou velmi rozmanité. Například ty v Nové Guineji zahrnují více jak 6 % veškerých světových druhů rostlin a živočichů. Když jsou lesy ničeny, toto vše se hroutí a trpí i lidé v okolí. Například v Ugandě používají stromy na dřevo a výrobu dřevěného uhlí.

Ze zalesněných povodí pochází také tři čtvrtiny světového objemu sladké vody. Likvidace stromů tak zhoršuje její kvalitu. Více než polovina světové populace přitom využívá jako zdroj pitné vody právě lesní povodí. Stejná aktivita v tropických oblastech pak ovlivňuje pohyby vodní páry nad povrchem. To snižuje srážky, a v částech amazonského pralesa – ze kterých je teď zemědělská půda – má povrch i vzduch vyšší teplotu.

Jak dlouho myslíte, že nám při tomto tempu likvidace lesy vydrží?

Zdroj: ScienceDirect