Co přesně bylo „velké vymírání“? Před více než 252 miliony let vyhladilo téměř všechen život na planetě

V době před asi 250 miliony let zažila naše planeta tak výrazné vymření druhů, že se stalo hovorově známým jako tzv. velké vymírání.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Jeden za druhým byly druhy – vodní i pozemské – vymazány z existence a o své přežití bojovaly celé ekosystémy. Událost je také známa jako permské vymírání a trvala asi 100 000 let, jestli ne více. Když bylo toto období u konce, vytratil se téměř všechen život, až na pouhou hrstku přeživších organismů. Těch několik druhů připravilo půdu pro nové, které se postupně vyvinuly do linií, jež stojí za dnešní biodiverzitou celého světa.

Obrovská katastrofa bez jasné příčiny

Ve srovnání s vymíráním na konci křídy, které v době před 65 miliony let vyhladilo téměř všechny pozemské dinosaury, bylo velké permské vymírání mnohem rozsáhlejší. Žádný živočišný druh na planetě nebyl vlivu ušetřen. Přesný důvod této poměrně rychlé katastrofy byl námětem mnoha debat. Problémem je také nedostatek fosilií, dlouhý uplynulý čas a komplexnost důkazů. Dnešní porozumění nám dovoluje stanovit aspoň některé okolnosti.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Podmínky na tehdejší Zemi se pro mnoho druhů staly zkrátka příliš nehostinnými, aby se jim organismy dovedly přizpůsobit. To nám může také prozradit něco o tom, zda nám taková událost v budoucnu opět hrozí. Během permu byla naše planeta velmi odlišným místem a před velkým vymřením dominovaly světu obrovské oceány. Rozkládaly se kolem jednotného kontinentu zvaného Pangea. Stejně tak podnebí mělo jinou strukturu.

Počasí v dobách kontinentu Pangea

S kontinenty u sebe bylo klima rozděleno mezi vyprahlé vnitrozemí a chladnější pobřeží. Právě sucho utvářelo tehdejší biodiverzitu. Odolnější rostliny se semeny, jako jehličnany, se šířily do dálky i do šíře. Obojživelníci nacházeli mnohem méně přijatelného prostředí, což uvolnilo cestu živočichům, kteří pro reprodukci nepotřebovali vodu. To zahrnovalo synapsidy, předky dnešních savců, a sauropsidy, předky ptáků a dnešních plazů.

Mořští tvorové se objevili během předchozího období a pokračovali v životu ve slunečných vodách. V raných dobách permu se život diverzifikoval, ale nevydržel. Někdy v době před 260 miliony let došlo k prudkým změnám a tři čtvrtiny čtvernožců zmizely z fosilních záznamů. Ať to zní jakkoli hrozně, nebylo to nic proti katastrofě, k níž došlo o 10 milionů let později právě na konci permu, kdy cosi zabilo 80 % veškerého mořského života.

Co bylo příčinou velkého permského vymírání?

Jednou z hlavních fosilií spojenou s tímto vymíráním je úhoři podobný tvor jménem Hindeodus parvus. Nejstarší byl nalezen ve skalách poblíž čínského města Mej-šan. Podoba zvířete ukazuje na změny v minerálním složení i diverzitě zkamenělin v okolním terénu. Dnes to vidíme jako známky globální události. Je jasné, že se něco stalo, ale celkový obrázek vyžaduje mnohem rozsáhlejší důkazy ze všech koutů světa.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Vyvřelé horniny na Sibiři byly uloženy během 1 milionu let v době před asi 252 miliony let. Takto rozsáhlé erupce musely rozprášit obrovské množství dalších materiálů jako oxidu uhličitého, popela, síry a dalších. Důkazy naznačují, že vulkanická činnost rozsáhlé okolí doslova upekla. Následně se do atmosféry uvolnily obrovské objemy sazí a oxidu uhličitého. Globální oteplení je tak nabízejícím se místem začátku.

Mohlo by se něco podobného objevit znovu?

Zcela jednoduchá odpověď je, že to nevíme. Země je dnes velmi odlišné místo s rozmístěnými kontinenty, které rozdělují několik oceánů. Ty zase bují obrovským spektrem života. A i když neočekáváme v blízké době žádné velké vulkanické události, je to jedna z potenciálních hrozeb. Proto je potřeba bedlivě monitorovat klimatická rizika, jako to dělá například NASA. Pro zvážení následků ovšem nepotřebujeme simulace erupcí.

Jestli nám událost na konci permu může něco říct, pak hlavně to, že biosféra se může rozpadnout mnoha komplexními způsoby. Vícero příčin může spustit dominový efekt, jehož náprava bude trvat celá tisíciletí. Hodně vědců věří, že jsme uprostřed 6. vyhynutí a klimatické krize, během které se ekosystémy rapidně mění. To ovšem neznamená, že aktuální změny počasí a zvýšení mořských hladin se byť jen přibližují podobné katastrofě.

Jak vnímáte trend změny klimatu, který aktuálně zažíváme?

Zdroj: ScienceNews